Úvod: Prognóza pacientů hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání zůstává i přes maximální farmakologickou a nefarmakologickou terapii velmi závažná. Rehospitalizace pro srdeční selhání významně zhoršuje kvalitu života přežívajících pacientů.
Cíl: Posoudit závislost rehospitalizací pro srdeční selhání a mortality u pacientů sledovaných na okresní interně bez cath-labu.
Metodika: Ve skupině všech konsekutivních pacientů hospitalizovaných na Interním oddělení pro akutní srdeční selhání, kteří spadají do tzv. sektorového spádu, jsme sledovali dlouhodobě rehospitalizace a mortalitu.
Výsledky: Celkem bylo vyhodnoceno 483 pacientů, průměrný věk 78 let, 45,5% mužů, AKS tvořilo 22,2% pacientů, plícní edém mělo 22,2% pacientů, kardiogenní šok 9,9%. Během 12 měsíců bylo celkem rehospitalizováno 58,6% pacientů. Celkové roční přežívání v našem souboru pacientů bylo 70%, u pacientů vyžadujících rehospitalizaci však tento počet činil 30,3%. Závěr: Střednědobá prognóza pacientů v našem souboru je nepříznivá. Nutnost rehospitalizace po prodělaném akutním srdečním selhání významně navyšuje mortalitu těchto nemocných.