Úvod: Podle velkých prospektivních studií je deprese nezávislým rizikovým faktorem výskytu prvního infarktu myokardu (IM) i kardiovaskulární mortality. U pacientů s již existující ICHS je přítomnost deprese spojena s 3-4 násobným zvýšením rizika další kardiovaskulární mortality a morbidity. Není však jasné, zda tito nemocní umírají na progresi aterosklerózy nebo náhlou srdeční smrtí v důsledku maligní arytmie.
Cíl práce: Zjistit četnost depresivní poruchy u pacientů s prokázanou nebo suspektní ICHS odeslaných ke katetrizaci a příp. prokázat častěji prodloužený QRS a QTc interval, rozsáhlejší postižení koronárních tepen, nižší ejekční frakci LK(LVEF) a vyšší body mass index (BMI) u nemocných s depresí
Metodika: 398 konsekutivních pacientů s prokázanou nebo suspektní. ICHS indikovaných k SKG podle běžných indikačních kritérií vyplnilo Beckovu stupnici deprese. Současně byly sledovány tyto parametry: klidová tepová frekvence (TF), body mass index (BMI), šířka QRS a QTc intervalu, rozsah postižení věnčitých tepen podle koronarografického nálezu a ejekční frakce levé komory (EF LK) podle echokardiografického vyšetření.
Výsledky: 63,8% dotázaných byli muži Depresivní poruchu lehkého stupně podle PHQ dotazníku mělo 36,5% dotázaných, středně závažnou depresi 9,2%. Průměrný věk nemocných - 63,6 let; průměrná EF LK 51,7%, délka QTc 425,8 ms a šíře QRS komplexu 104,1 ms, BMI 29,2. Statisticky významně depresivní porucha korelovala pouze s věkem nemocných a s nižší EF LK.
Závěr: Prokázali jsme poměrně vysoký výskyt lehké a středně závažné depresivní poruchy u běžné populace pacientů odeslaných ke katetrizaci, ale nikoliv častější patologii na EKG záznamu, která by upozorňovala na vyšší riziko vzniku maligní arytmie u depresivních nemocných. Aktivně bychom měli pátrat po depresi u starších nemocným s poruchou funkce LK.