MOŽNOSTI ŘÍZENÉ LÉČEBNÉ HYPOTERMIE PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ
J. Myšková, E. Todtová, V. Groulíková, P. Ošťádal, A. Krüger, P. Neužil (Praha)
Topic: Acute conditions in cardiology
Type: Presentation - nurses, 22th CSC Annual Congress
Úvod: Mírná hypotermie patří dnes k pilířům péče o nemocné po srdeční zástavě. V posledních letech byly kromě standardních zevních fyzikálních přístupů představeny také systémy, umožňující automatické řízení ochlazování, udržování hypotermie a následného postupného ohřívání. Cílem naší práce byla analýza souboru nemocných, ošetřených tímto způsobem.
Soubor a metody: Od roku 2008 jsme na našem pracovišti hospitalizovali více než 130 nemocných po srdeční zástavě, u nichž byl použit některý ze systému pro endovaskulární řízenou hypotermii (Coolgard, Alsius, USA; Thermogard, Zoll, USA) nebo povrchovou řízenou hypotermii (Artic Sun, Bard, USA). Analyzovali jsme výhody a nevýhody endovaskulární a povrchové řízené hypotermie.
Výsledky: Oba systémy jsou prakticky srovnatelné v rychlosti ochlazování. Endovaskulární systémy vyžadují punkci femorální žíly naproti tomu povrchový systém je neinvazivní. V přesnosti udržování cílové teploty je účinnější endovaskulární hypotermie, ale námi používaný povrchový systém umožňuje dopředu nastavení cílové teploty na celý průběh léčby, tedy ochlazování, udržování hypotermie i řízené ohřívání. Při použití povrchového systému ochlazování je poněkud horší manipulace s pacientem a hygiena, u námi používaných endovaskulárních systémů lze chladící katetr použít i jako centrální žilní katetr k podávání léků.
Závěr: Mezi systémy pro endovaskulární a povrchovou řízenou hypotermii je celá řada rozdílů. Naše zkušenosti však ukazují na jednoduchost použití
a velkou účinnost systémů pro řízení teploty tělesného jádra u nemocných po srdeční zástavě.