EPIKARDIÁLNÍ KATÉTROVÁ RADIOFREKVENČNÍ ABLACE KOMOROVÉ TACHYKARDIE KOMPLIKOVANÁ PARÉZOU LEVÉHO BRÁNIČNÍHO NERVU, KAZUISTIKA

R. Neuwirth, M. Fiala, M. Branny (Třinec, Brno)
Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace
Typ: Poster - lékařský, XXII. výroční sjezd ČKS

Pacient (žena, 66 let) je pro recidivující komorovou tachykardii (KT) z báze bočné stěny levé komory indikována ke katétrové radiofrekvenční ablaci (RFA). Pro ekg známky epikardiálního původu KT volíme kombinaci endokardiálního a epikardiálního přístupu. Před samotnou epikardiální RFA je v místě ablace stimulací uchvacován levý brániční nerv. K ochraně poranění nervu prováděna epikardiální RFA až po aplikaci 30 ml fyziologického roztoku do perikardu (již bez uchvácení bránice stimulací). Třetí den po výkonu je levý brániční nerv prokazatelně funkční (ověřeno při kontrole stimulačního prahu levokomorové elektrody ICD chronicky uchvacující n. frenikus při 2.5V/0.4ms). Čtyři týdny po RFA je pacientka hospitalizována pro atypickou dušnost. Skiaskopicky verifikujeme parézu levé bránice, taktéž levokomorová elektroda ICD nedráždí frenický nerv ani při užití maximálního výdeje ICD.

Paréza bráničního nervu při katétrové RFA je jednou ze známých komplikací, při epikardiálním přístupu je blízkost bráničního nervu v některých anatomických lokalizacích velmi úzká. Snaha o dislokaci nervu je možná a to aplikací fyziologického roztoku, vzduchu, zavedením balónku či jejich kombinací, přesto tato snaha nemusí být vždy dostatečná a ani při absenci stimulačního uchvácení bránice nemusí být dostatečným ukazatelem zamezení periprocedurálního nervového postižení.