Cíl: Porovnat průměrnou dobu hospitalizace u pacientů, kteří podstupují elektivně diagnostickou koronarografii (ev. následovanou PCI) a u kterých se v souvislosti s výkonem vyskytla krvácivá komplikace, s celkovou průměrnou dobou hospitalizace u pacientů podstupující elektivně SKG/PCI bez krvácivých komplikací.
Metody: Analyzovali jsme databázi všech krvácivých komplikací elektivně provedených invazivních výkonů (SKG/PCI) za období 2008 – 2012. Soubor tvořilo 48 pacientů; průměrný věk 67 ± 10 let, 69% žen, 19% PCI. Kontrolní skupinou byl soubor pacientů ze studie Prague-8, kteří podstoupili elektivní koronarografii/PCI bez krvácivé komplikaee. Byl tvořen 386 pacienty; průměrný věk 66 ± 10 let, 39% žen, 26% PCI.
Výsledky: Průměrná doba hospitalizace u pacientů, u kterých se vyskytly krvácivé komplikace, byla 8.7 dní, medián 7 dní. Průměrná doba hospitalizace u kontrolní skupiny byla 4.2 dní, medián 3 dny. Obdobných výsledků bylo dosaženo při sledování průměrné doby hospitalizace u pacientů podstupující kromě diagnostické SKG i PCI, 8.3 resp. 4.2 dní.
Závěr: Získaných data ukázala, že se průměrná doba hospitalizace se u pacientů, u kterých byla invazivní procedura komplikovaná výskytem krvácivé komplikace, více než zdvojnásobila. Každé prodloužení hospitalizace s sebou nese rizika vyšší morbidity i mortality, což se promítá i do zhoršení krátkodobé a dlouhodobé prognózy u pacientů, u kterých se tyto krvácivé komplikace vyskytnou. Proto zvláště u pacientů podstupující invazivní výkon elektivně, tedy u pacientů se stabilní formou ischemické choroby srdeční, a kteří jsou ve vyšším riziku výskytu krvácení, je nutno vždy velice pečlivě a individuálně zvážit risk versus benefit tohoto vyšetření.