ÚVOD: Akutní koronární syndromy (AKS) mají nezanedbatelný dopad na mortalitu a představují závažný socioekonomický problém. Akutní infarkty myokardu s elevacemi ST segmentu (STEMI) tvoří zhruba čtvrtinu všech pacientů s AKS. Pacienti se STEMI tvoří heterogenní skupinu s rozdílnou prognózou v závislosti na celé řadě vstupních charakteristik. Zánět hraje důležitou roli v procesu aterosklerózy, stanovení hs-CRP jako nespecifického reaktantu akutní fáze může přispívat k přesnější rizikové stratifikaci pacientů se STEMI.
CÍL: Cílem studie bylo stanovit korelaci vstupní hodnoty hs-CRP s časnou nemocniční mortalitou pacientů se STEMI a srovnat ji s některými dalšími prognostickými ukazateli.
SOUBOR A METODA: Do souboru bylo zařazeno 606 konsekutivních pacientů se STEMI. Průměrný věk pacientů byl 65,34 let. Hospitalizační mortalita byla 5,94 %. Pro vybrané vstupní klin. a lab. ukazatele byla sledována korelace vzhledem k nemocniční mortalitě.
VÝSLEDKY: Ve skupině pacientů zemřelých za hospitalizace dosahovalo vstupní hs-CRP průměrné hodnoty 49,06 mg/l, oproti skupině přeživších s průměrnou hodnotou 14,22 mg/l. Tento rozdíl dosáhl statistické významnosti (p<0,0001). Při použití ROC analýzy bylo pro hs-CRP, jako izolovaný prognostický marker hospital. mortality, dosaženo hodnoty AUC 0,65 (95% CI 0,52-0,79). Tato prognostická sílá je oproti jiným „klasickým“ prognostickým ukazatelům slabší – např. pro vstupní hodnotu NT-proBNP bylo dosaženo AUC 0,79, pro hs-troponin T bylo AUC 0,72.
ZÁVĚR: Vstupní hodnota hs-CRP poskytuje statisticky signifikantní informaci ve vztahu k nemocniční mortalitě pacientů se STEMI. Tato prognostická síla je ovšem ve srovnání s jinými vstupními laboratorními ukazateli (především NT-proBNP, troponin T) méně vyjádřena. Místo hs-CRP v rizikové stratifikaci pacientů se STEMI tedy spatřujeme spíše v kombinovaných prognostických modelech.