Úvod: Etiologie ischémie myokardu časně po operaci srdce je komplexní a kromě trombotické okluze nativních tepen se mohou uplatňovat další faktory jako embolizace, spasmus, mechanické poškození nativní tepny nebo štěpu při jeho odběru či našívání anastomózy a další. Intervenční léčba ischémie myokardu v časném pooperačním období má svá specifika, a to zejména v limitaci možností antitrombotické léčby.
Cíl: Cílem naší práce bylo provést retrospektivní analýzu souboru pacientů, kteří na našem pracovišti podstoupili perkutánní koronární intervenci (PCI) pro akutní ischémii vzniklou do 72 hodin po kardiochirurgické operaci.
Soubor a výsledky: Soubor tvořilo 26 pacientů (21 mužů, průměrný věk 67 let), u kterých byla v období od dubna 2006 do ledna 2014 provedena PCI pro akutní ischémii myokardu vzniklou do 72 hodin od operace srdce. V rámci provedené kardiochirurgické operace byl aortokoronární bypass proveden u 24 pacientů (92%), z toho u 18 pacientů (69%) jako samostatný výkon a u 6 (23%) pacientů v kombinaci s dalším kardiochirugickým výkonem. U 2 pacientů (8%) šlo o nekoronární kardiochirurgickou operaci. U 20 pacientů (77%) byly v době diagnostikované akutní ischémie přítomny elevace ST úseku na EKG. Zodpovědná léze byla lokalizována v povodí bypassované tepny u 13 pacientů (50%). V rámci provedené PCI byl alespoň jeden stent implantován u 15 pacientů (58%), zatímco u 8 (31%) pacientů byla provedena prostá balónková dilatace. U 4 pacientů (15%) šlo o technicky neúspěšnou intervenci. U žádného pacienta jsme nepozorovali závažnou komplikaci v souvislosti k provedenou PCI.
Závěr: PCI provedená časně po operaci srdce je bezpečnou léčebnou metodou s relativně dobrými akutními výsledky. Při vedení PCI je nutné přihlédnout ke komplexní etiologii ischémie po operaci srdce a respektovat limitace v antitrombotické léčbě, tedy i v použití stentu.