SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ NEUROLOGICKÉHO STAVU PACIENTŮ PO OBĚHOVÉ ZÁSTAVĚ

A. Čermáková, L. Lomozová, A. Krüger, P. Ošťádal (Praha)
Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii, Akutní koronární syndromy
Typ: Ústní sdělení - sesterské, XXII. výroční sjezd ČKS

Úvod: U pacientů s oběhovou zástavou a následnou KPCR dochází k nedostatečnému prokrvení tkáně mozku a tím ke spuštění mechanismů, které vedou k poškození citlivých mozkových buněk. K jejich ochraně využíváme metodu mírné terapeutické hypotermie.

Soubor a metodika: Ve sdělení popisujeme možnosti sledování a hodnocení neurologického stavu pacientů na našem oddělení KJ. Analyzovali jsme soubor 156 pacientů, kteří prodělali oběhovou zástavu mimo nemocnici. Všichni pacienti podstoupili mírnou terapeutickou hypotermii, byli chlazeni na cílovou teplotu 33 °C po dobu 24 h a poté řízeně ohříváni. Použili jsme endovaskulární systém Coolgard nebo Thermogard či povrchový systém Artic Sun 5000. Sledovali jsme především vztahy mezi tíží neurologického deficitu, dobou do obnovy oběhu (ROSC) a maximální naměřenou hodnotou neurospecifické enolázy (NSE).

Výsledky: Průměrný věk nemocných v souboru byl 64 let (33-88), ROSC 22 min (4-134). 53% nemocných přežilo bez neurologického deficitu či s lehkou encefalopatií, 12% mělo těžký neurologický deficit a 21% zemřelo. ROSC a vstupní hodnota laktátu korelovaly s tíží encefalopatie. Maximální hodnota NSE byla výrazně vyšší u pacientů s těžší formou encefalopatie a u zemřelých než u nemocných bez neurologického deficitu či s lehkou encefalopatií.

Závěr: S nástupem moderních technologií a metod se nejen zvyšují šance pacientů po oběhové zástavě na přežití, ale především se snižuje riziko neurologického postižení, které právě do značné míry určuje jejich prognózu a následně kvalitu života.