Cíl: Práce byla zaměřena na jednoroční sledování echokardiografických a laboratorních parametrů, a funkčního stavu pacientů s čerstvě vzniklou dilatační kardiomyopatií. Byly porovnány výsledky u pacientů s biopticky potvrzenou přítomností zánětu a bez přítomnosti zánětu v myokardu.
Soubor pacientů a metody: Dle výsledku endomyokardiální biopsie bylo 58 pacientů s ejekční frakcí levé komory (EF LK) <40% rozděleno do dvou skupin: pacienti s přítomností zánětu myokardu (ZKMP) a pacienti bez průkazu zánětu v myokardu (DKMP). U obou skupin byly hodnoceny vstupní hodnoty, hodnoty na konci sledování a jejich změny.
Výsledky: U ZKMP byl vstupně menší diastolický rozměr levé komory (LK) než u DKMP (64±10mm vs. 69±8mm) a menší rozměr levé síně (43±5mm vs. 46±7mm; obě p<0,05). Skupiny se lišily v délce trvání symptomů (ZKMP 2,5±2,7 měsíce, DKMP 4,1±2,8 měsíce, p<0,01). Během sledování došlo u všech pacientů ke statisticky významnému zlepšení EF LK (ZKMP z 25±9% na 40±12%, p<0,001; DKMP z 24±8% na 28±10%, p<0,05). U ZKMP došlo k poklesu třídy NYHA klasifikace (z 2,7±0,5 na 1,6±0,6; p<0,001), diastolického a systolického rozměru LK. U DKMP došlo k nevýznamnému snížení třídy NYHA a rozměrů LK. V obou skupinách došlo ke statisticky významnému zlepšení TDI charakteristik a poklesu hodnot NTproBNP a urey v séru. Ve srovnání s DKMP došlo u ZKMP ke statisticky významnějšímu zlepšení EF LK a zmenšení systolického a diastolického rozměru LK (obě p<0,05), a také k výraznějšímu snížení třídy NYHA klasifikace (p<0,001).
Závěr: U nemocných se ZKMP došlo ve srovnání s nemocnými bez detekovaného zánětu v myokardu ke statisticky významnějšímu zlepšení rozměrů a funkce levé komory, a rovněž k výraznějšímu zlepšení funkčního stavu pacientů.
Poděkování: Práce vnikla za podpory European Regional Development Fund - Project FNUSA-ICRC (No. CZ.1.05/1.1.00/02.0123) a grantu IGA ČR č. NT14087.