Cíl: Prezentujeme soubor 3 pacientů s incesantní komorovou ektopickou aktivitou vycházející s atrioventrikulárního (AV) septa v těsné blízkosti AV uzlu. Metodika: Soubor tvoří dvě ženy (56 a 60 let) a jeden muž (79 let). Klinickou arytmií byla symptomatická incesantní monomorfní komorá extrasystolie (KES) rezistentní na antiarytmika u 2 pacientů resp. incesantní repetitivní nesetrvalá komorová tachykardie (KT) ústící do arytmií indukované kardiomyopatie se srdečním selháním při známé dřívější normální funkci LK u třetí pacientky. U ostatních pacientů byl echokardiografický nález normální, koronarografický nález byl bez stenóz u všech pacientů. Výsledky: Na povrchovém EKG měla komorová ektopická aktivita stejnou osu QRS komplexu jako štíhlý sinusový QRS komplex (0-30°) s přechodovou zónou ve svodech V2-3. Elektroanatomická rekonstrukce obou komor při KES ukázala nejčasnější aktivaci v komorové přepážce těsně pod místem registrace Hisova svazku. Ve dvou případech byla lokální aktivace vůči počátku QRS komplexu časnější na levé straně přepážky (-40 ms) a v jednom případě na pravé straně přepážky (-36 ms). V místě ablace nebyl registrován potenciál Hisova svazku. Efektivní aplikace radiofrekvenční energie byla ve všech případech typicky spojená se vznikem junkčního rytmu se štíhlým QRS indikujícím lokalizaci zdroje v AV septu v těsné blízkosti AV uzlu. Výsledkem ablace byla trvalá eliminace ektopické aktivity bez vzniku AV převodní poruchy. Po dobu 42, 25 a 6 měsíců sledování nedošlo k recidivě arytmie, systolická dysfunkce LK u pacientky s KT se zcela upravila. Závěr: Komorová ektopie z AV septa je vzácná a potenciálně závažná arytmie. Na blízkost AV uzlu ukazuje ablací v komoře indukovaný junkční rytmus se štíhlým QRS komplexem. Přes rizikovou lokalizaci je ablace této arytmie proveditelná účinně a bezpečně.