Cíl: QLV, zpoždění elektrické aktivace myokardu v místě zavedení levokomorové (LK) elektrody od začátku QRS komplexu, je považováno za silný prediktor odpovědi na srdeční resynchronizační terapii. Původně vyvinutou metodu rychlého epikardiálního mapování při thorakoskopii s následnou chirurgickou implantací levokomorové elektrody jsme poprvé použili u pacienta při sternotomii - aortokoronárním bypassu (AKB).
Metodika: 75letý muž s ICHS, srdečním selháním NYHA III, EF levé komory srdeční 25% a LBBB byl indikován k AKB a současné implantaci LK elektrody. 10-polární elektrofyziologický katetr se záznamovým zařízením byl použit k mapování 16 anatomických segmentů volné stěny levé komory a zjištění maximální hodnoty QLV. Po mapování byly našity anastomózy a LK elektroda byla implantována na závěr výkonu.
Výsledky: Při operaci na otevřeném hrudníku bylo mapování snadné a bylo možné provést ve všech 16 predefinovaných segmentech. Při QRS 173 ms se nám podařilo nalézt segment s QLV 160 ms (posterolaterální segment boční stěny levé komory). Poté byly našity anastomózy a do místa s max. změřeným QLV byla implantována LK elektroda s výsledným QLV 157 ms (91% trvání QRS, dobrá shoda QLV mezi zavedenou elektrodou a max. QLV). Doba mapování byla 10 minut. AKB a implantace LK elektrody proběhly bez komplikací.
Závěr: Metodiku epikardiálního mapování s cílem nalezení maximální hodnoty QLV a optimálního místa pro implantaci levokomorové elektrody jsme použili současně s AKB u prvního pacienta a ověřili si tak použitelnost a bezpečnost tohoto postupu.