Toxické poškození myokardu patří mezi závažné komplikace chemoterapie. Důvodem je minimální regenerační schopnost myokardu a zásadní vitální význam srdce jako orgánu. Nejčastější a klinicky nejzávažnější je kardiotoxicita antracyklinových cytostatik. V prezentovaném případě se jedná o antracyklinové cytostatikum doxorubicin.
V příspěvku představíme kazuistiku 35 leté pacientky, která byla léčena na našem pracovišti s diagnózou srdeční selhání na podkladě dilatační kardiomyopatie při pozdní kardiotoxicitě doxorubicinu. První příznaky kardiálního poškození se u pacientky objevily 5 let po prodělané resekci mamy l. sin., léčbě doxorubicinem a následné aktinoterapii. Z onkologického hlediska bylo onemocnění při manifestaci kardiálních příznaků, v kompletní remisi, pacientka byla dispenzarizována na onkologii VFN. Během léčby v kardiocentru IKEM pacientka podstoupila implantaci mechanické srdeční podpory Heart Mate II. Rok poté se pacientčin stav zkomplikoval rozsáhlým intracerebrálním krvácením, které vyžadovalo neurochirurgickou intervenci ÚVN- dekompresivní kraniektomii. Následovalo období rekonvalescence a intenzivní rehabilitace. Osm měsíců po zmiňované komplikaci pacientka podstoupila úspěšnou transplantaci srdce.