V naší populaci stoupá počet žen s vrozenými srdečními vadami a kardiomyopatiemi, které dosáhly dospělého věku a plánují těhotenství. Může tak nastat situace, kdy je ze závažných důvodů zvažována implantace ICD během těhotenství. Jedná se o raritní výkon, který je možné provést pod skiaskopickou nebo echokardiografickou kontrolou.
V naší kazuistice uvádíme případ 38-leté ženy s již v minulosti diagnostikovanou neischemickou kardiomyopatií (NYHA I, EFLK 35%, stp.synkopě roku 2007), která dosud opakovaně odmítala implantaci ICD. V průběhu 7.týdne gravidity se u pacientky vyskytla první epizoda setrvalé monomorfní komorové tachykardie s hemodynamickou nestabilitou, která byla ukončena elektrickou kardioverzí. Po této příhodě již pacientka s implantací ICD souhlasila. Po domluvě s gynekology byla implantace ICD naplánována
na začátek 2. trimestru gravidity po ukončení embryogeneze plodu.
Výkon byl proveden pod skiaskopickou kontrolou s minimální dávkou
záření při důsledném odstínění břišní a pánevní krajiny /celková dávka záření 22,9 μGym²/.
Během pokračující gravidity pak došlo opakovaně ke vzniku komorové tachykardie úspěšně léčené ICD (antitachykardickou stimulací). Těhotenství bylo plánovaně ukončeno v 34.týdnu gravidity sekcí s narozením zdravého plodu.
Těhotenství žen se známou kardiomyopatií je rizikové a může být provázeno zhoršením srdečního selhání a vznikem život ohrožujících arytmií. V případě indikace implantace ICD v primární prevenci SCD před těhotenstvím, je nutné situaci s pacientkou pečlivě konzultovat a poučit ji o možných scénářích dalšího vývoje v případě odmítnutí implantace ICD. Pokud dojde k situaci, kdy je nutné implantovat ICD v těhotenství, je možné zákrok provést s minimálni radiační zátěží ženy a plodu.
Kazuistika je doplněna obrazovým materiálem: skiaskopií z průběhu výkonu, echokardiografií, EKG.