Cíl: Zjistit schopnost předoperační echokardiografie a magnetické rezonance (MR) predikovat nezbytnou přidruženou intervenci pro restriktivní síňovou komunikaci, nedomykavost atrioventrikulárních chlopní, stenózu větví plicnice nebo zúžení aortálního oblouku v době provedení chirurgické bidirekční kavopulmonální anastomózy (BCPC) nebo v průběhu 6 měsíců po operaci. Metodika: Do studie bylo zařazeno 72 pacientů se společnou komorou, kteří podstoupili BCPC v letech 2007 – 2012 a zároveň byli vyšetřeni před operací echokardiograficky a MR. Medián věku v době BCPC byl 160 dní, (IQR 121-284). Hodnotili jsme následující parametry: z-score rozměrů pravé (RPA) a levé větve plicnice (LPA), koarktace aorty (COA), adekvátnost mezisíňové komunikace a stupeň atrioventrikulární regurgitace.
Výsledky: Byla nalezena korelace mezi intervencí na RPA a MR z-score, OR 1,77 (95% C.I. 1,12-2,79, p=0,014), mezi intervencí na LPA a MR z-score, OR 1,45(1,04-2,00, p=0,027). MR predikovala intervenci na aortálním oblouku, OR 11,5 (3,5–37,7, p=0,00006). Nutnost operace AV chlopně koreloval s MR regurgitačním skóre, OR 22,4 (1,7-295,1, p=0,018), ale ne s echokardiografickým hodnocením. Echokardiografické hodnocení je spolehlivější než MR v predikci nutnosti septektomie, OR 27,7 (6,3-121,6, p=0,00001).
Závěr: MR parametry jsou spolehlivější v predikci intervence na větvích plicnice, aortálním oblouku a AV chlopni. Echokardiografie naopak přesněji posoudí adekvátnost mezisíňové komunikace. Při doporučení intervence u pacientů se společnou komorou před BCPC by se měly brát v úvahu relativní výhody jednotlivých vyšetřovacích metod v rámci multi-modálního vyšetřovacího přístupu.
(Podpořeno projektem IGA MZ ČR: NT 13408-4/2012 a MZ ČR – RVO, FN v Motole 00064203)