Důležitost komunikace na pracovištích, ve vztahu mezi lékaři a sestrami, bývá často opomíjeným faktorem, který se však může projevit i na výsledném zdravotním stavu pacienta. To platí obzvlášť v akutních stavech, kdy může dojít ke zvýšenému riziku nesprávné komunikace, či nepřesného předání informací. Tyto situace jsou často způsobeny časovou tísní a nutností okamžitého jednání. V okamžiku, kdy se zdravotní stav pacienta náhle zhorší a je v ohrožení života, celý zdravotnický tým musí rychle a koordinovaně reagovat. Následná kumulace zdravotníků okolo pacienta může mít pozitivní, ale i negativní vliv na vývoj situace, pokud nejsou předem jasně definovány role a odpovědnosti. Aby se předešlo zmatku a nedorozuměním, je nezbytné mít stanovené jasné postupy pro rozdělení úkolů ještě před vznikem kritických stavů.
K řešení této problematiky nemusí na akutních odděleních být prostor a výsledný stav může vést až k interním problémům v mezilidských vztazích. Proto je důležité věnovat pozornost nejen odborné péči, ale také zlepšování vzájemné komunikace a vytváření prostředí, které podporuje jasné a nekonfliktní jednání v celém zdravotnickém týmu.
Budeme diskutovat o osvědčených komunikačních modelech a standardizovaných postupech, které podporují spolupráci mezi členy zdravotnického týmu, snižují riziko chyb a zvyšují kvalitu péče o kriticky nemocné pacienty. Součástí přednášky budou i praktické rady pro zlepšení vzájemné interakce, a to včetně využití moderních technologií a standardizovaných nástrojů pro rychlé a efektivní předávání informací v krizových situacích na JIP.