Abnormality jaterních testů mají u pacientů s chronickým srdečním selháním prognostický význam. Standardní biochemické testy však nejsou dostatečně senzitivní pro zhodnocení komplexních biologických dějů, které se odehrávají v hepatocytech. Proto byly v hepatologii zavedeny dechové testy s využitím izotopů uhlíku, které používají různé substráty s cílem posoudit rozdílné funkce jaterních buněk. Pro měření mikrosomální jaterní funkce je nyní používán test s 13C-methacetinem, který kvantifikuje demethylační a oxidační funkce hepatocytů. Metabolické jaterní funkce při použití methacetinu u pacientů s CHSS byly studovány ve třech projektech. Výsledky: V prvním projektu bylo u pacientů s CHSS zjištěno významné snížení metabolické jaterní funkce u jedinců s akutní dekompenzací CHSS. U jedinců s dekompenzací CHSS byla mikrosomální jaterní funkce srovnatelná s metabolickou funkcí u pacientů s jaterní cirhózou. U pacientů s kompenzovaným CHSS byla metabolická funkce srovnatelná s kontrolní skupinou zdravých jedinců. Ve druhém projektu bylo zjištěno významné snížení metabolické jaterní funkce podle třídy NYHA. Byla nalezena korelace mezi kumulativní dávkou 13CO2 s EF LK (r = 0,47), inverzní korelace mezi kumulativní dávkou 13CO2 a end-diastolickým rozměrem LK (r = - 0,28), korelace mezi dávkou 13CO2 a rozměrem pravé komory (r = - 0,56) a významná inverzní korelace mezi dávkou 13CO2 a rozměrem levé síně (r = - 0.80, p < 0.0001). Ve třetím projektu bylo zjištěno, že metabolické jaterní funkce se u pacientů s akutní dekompenzací CHSS se v prvních dnech významně nemění. Práce rovněž ukázala nevýznamnou inverzní korelaci mezi koncentrací NT-proBNP a metabolickou jaterní funkcí.
Závěry: Otázkou zůstavá, zda je pokles metabolické jaterní funkce u pacientů s dekompenzací CHSS reverzibilní v delším časovém odstupu a zda má pro pacienty s CHSS prognostický význam.