Cíl: Porovnat vliv paušálního předléčení thienopyridinem před elektivní koronarografií se selektivním podáním thienopyridinu pouze v případě PCI.
Soubor a metodika: Analýza databáze 2131 nemocných, kteří v období jednoho roku podstoupili elektivní koronarografii. Ti rozděleni na dvě skupiny podle toho, zda před koronarografií měli účinnou léčbu thienopyridinem ( T+) nebo neměli ( T-). Nepředléčení v případě PCI obdrželi zaváděcí dávku klopidogrelu.
Výsledky: Charakteristiky nemocných, výskyt krvácivých a ischemických komplikací zobrazuje tabulka 1. Ve skupině T+ bylo více nemocných se stabilizovaným akutním koronárním syndromem, více diabetiků a PCI. Tabulka 2 zobrazuje data pro pacienty se stabilními formami ICHS, kde bylo ve skupině T+ více PCI. Výskyt krvácivých a ischemických komplikací ve skupinách T+ a T- se v celém souboru ani u nemocných se stabilními formami ICHS významně nelišil.
Tabulka 1
| T+ n=1121 |
T- n=1010 |
p | |
|
Stabilizované akutní koronární syndromy |
261 (23.5%) | 94 (9.3%) | <0.001 |
| Diabetes | 387 (34.5%) | 299 (26.9%) | 0.016 |
| PCI | 435 (38.8%) | 249 (24.7%) | <0.001 |
| Radiální přístup | 570 (50.8%) | 497 (49.2%) | 0.461 |
| Malé TIMI krvácení | 20 (1.8%) | 12 (1.0%) | 0.288 |
| Velké TIMI krvácení | 1 (0.1%) | 1 (0.1%) | 1.00 |
| Kombinace CMP, periprocedurálního IM a úmrtí | 12 (1.1%) | 11 (1.1%) | 1.00 |
Tabulka 2
| T+ n=860 |
T- n=916 |
p | |
| Diabetes | 275 (32.0%) | 260 (28.4%) | 0.099 |
| PCI | 274 (31.9%) | 198 (21.6%) | <0.001 |
| Radiální přístup | 448 (52.1%) | 446 (48.7%) | 0.152 |
| Malé TIMI krvácení | 13 (1.5%) | 11 (1.0%) | 0.571 |
| Velké TIMI krvácení | 0 (0%) | 1 (0.1%) | 0.332 |
| Kombinace CMP, periprocedurálního IM a úmrtí | 4 (0.5%) | 10 (1.1%) | 0.181 |