Cíl:
Chronické uzávěry koronárních tepen (CTO) jsou asociované se zvýšeným rizikem SZ a jsou prediktorem budoucích maligních arytmií u přeživších pacientů po SZ. Cílem práce je zhodnotit četnost a charakteristiky CTO u pacientů s refrakterní SZ zařazených do Prague-OHCA studie.
Soubor a metodika:
Z 256 pacientů s refrakterní SZ randomizovaných v rámci studie Prague-OHCA 181 podstoupilo selektivní koronarografii (SKG). Ze 128 pacientů s významnou ICHS byla u 14 identifikována jiná primární příčina SZ, což vedlo k výsledné kohortě 114 pacientů, u nichž představovala ICHS primární příčinu SZ. Z této kohorty mělo 41 pacientů alespoň 1 CTO, zatímco 73 pacientů mělo významnou ICHS bez přítomnosti CTO. Klinické a angiografické parametry, iniciální postup a klinický průběh byl porovnán mezi skupinami pacientů s CTO a bez CTO.
Výsledky:
Pacienti v CTO kohortě byli starší (59 ± 12 versus 54 ± 11 let, p = 0.015), měli kratší trvání SZ (45 ± 25 versus 55 ± 24 minut, p = 0.03), měli při prezentaci méně často akutní koronární syndrom (AKS) (51 versus 89%, p ˂0.0001) a měli vyšší výskyt choroby více tepen (MVD) (89 versus 51%, p ˂0.0001), ve srovnání s pacienty v kohortě bez CTO. Akutní koronární intervence při prezentaci byla provedena méně často v CTO skupině (61 versus 86%, p = 0.002). Pacienti v CTO skupině měli častější neurologické recovery (51 versus 32%, p = 0.04), zatímco kardiální recovery (63 versus 51%, p = 0.19) a 6-měsíční mortalita (51 versus 59%, p = 0.43) se nelišily mezi oběma skupinami.
Závěr:
CTO představují častou příčinu refrakterní SZ. Pacienti s refrakterní SZ v důsledku CTO byli starší, s vyšší prevalencí MVD a SZ u nich byla méně často v kontextu AKS, ve srovnání s pacienty s významnou ICHS bez CTO. Častější příznivý neurologický výsledek v CTO kohortě byl pravděpodobně podmíněn kratším trváním SZ u těchto pacientů.