Cíl: Obezita, definovaná pomocí indexu tělesné hmoty (BMI) představuje známý rizikový faktor (RF) rozvoje hypertenze. Cílem studie bylo stanovením komplexního tělesného složení určit, které parametry s rozvojem hypertenze nejvíce asociují.
Soubor a Metodika: Studie byla provedena na kohortě KardioVize 2030, která zahrnuje 2146 náhodně vybraných pacientů z všeobecné brněnské populace. U všech pacientů bylo stanoveno tělesné složení přístrojem InBody a byl stanoven obvod pasu, boků, paží a stehen. Krevní tlak byl měřen bez přítomnosti lékaře přístrojem BpTrue. Pro statistické zpracování bylo využito logistických regresních modelů.
Výsledky: Věk (ß = 1,06; 95% CI [1,05; 1,07], p < 0,0001) a BMI (ß = 1,27 [1,23; 1,31], p < 0,0001) v celém souboru asociovaly s přítomností hypertenze. U mužů i žen dále asociovaly s přítomností hypertenze hodnoty procenta tělesného tuku (muži: ß = 1,20 [1,16; 1,25], p < 0,0001; ženy ß = 1,11 [1,09; 1,14], p < 0,0001) a poměr procenta celkové tělesné vody k povrchu těla (muži: ß = 1,91 [1,52; 2,42] p < 0,0001; ženy: ß = 1,72 [1,41; 2,10], p < 0,0001 ). U mužů jako protektivní faktor působil parametr obvodu stehna (ß = 0,92 [0,88; 0,96], p = 0,0005), u obou pohlaví pak poměr obvodu pasu/stehna působil jako významný rizikový faktor (muži: ß = 8,70 [2,72; 28,52], p = 0,0003, ženy: ß = 3,99 [1.41; 11.45], p = 0,0094). Podobné výsledky byly pozorovány ve vztahu k absolutním hodnotám systolického a diastolického tlaku krve.
Závěr: Obezita definovaná BMI neodráží rozložení tělesného tuku. Detailní analýza tělesného složení ukazuje, že s rozvojem hypertenze asociuje zejména procento tělesného tuku, rozložení tělesné vody a dále pak hraje roli i obvod stehna, respektive jeho poměr k obvodu pasu. Dopad těchto faktorů je rozdílný pro muže a pro ženy.