Úvod: SARS-CoV-2 mimo jiné způsobuje hyperkoagulační stav s následným rizikem rozvoje trombembolických komplikací. U všech hospitalizovaných nemocných s COVID-19 je doporučeno zahájení profylaktické antikoagulační léčby, někteří pacienti ale dostávali plnou antikoagulační léčbu z jiných důvodů. Cílem naší práce bylo vyhodnotit mortalitní data pacientů, kterým byla podávání profylaktická vs. plná antikoagulační terapie.
Metody: Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 967 pacientů hospitalizovaných od 1.1.do 31.3. roku 2021 pro PCR pozitivní respirační infekci SARS-CoV-2 ve dvou univerzitních a pěti okresních nemocnicích. Průměrný věk pacientů byl 69.6±13.2 let, průměrné BMI 29.6±8.3, muži byli zastoupeni v 55,2%.
Výsledky: Pacienti v našem souboru měli hospitalizační mortalitu 28%, mortalita nebyla rozdílná mezi muži a ženami (26.8% vs. 30.1%, P=NS). Plná antikoagulační terapie (AKT) byla spojena na rozdíl od profylaktické se signifikantně vyšší nemocniční mortalitou (40 vs. 23%, P <0.001), a to i po adjustaci na hypertenzi nebo ICHS, ve skupinách nebyl signifikantní věkový rozdíl. Rozdíl v nemocniční mortalitě u plné vs. profylaktické AKT byl numericky markantnější u mužů (42 vs. 23.5%, P <0.001) než u žen (38 vs. 23.4%, P=0.004). U nízce
rizikových pacientů (nevyžadujících oxygenoterapii) byl pozorován trend k mortalitnímu benefitu z plné AKT (11 vs. 17%, P= NS), u středně rizikových (vyžadujících oxygenoterapii) byl zjištěn statisticky významný mortalitní benefit z plné AKT (51.4 vs. 64%, P <0.001), naopak u vysoce rizikových byl trend k mortalitnímu benefitu z profylaktické AKT (37 vs. 18%, P= NS). Vzhledem nerandomizovanému sledování vliv AKT může být i odrazem tíže stavu, nikoliv ale věku.
Závěr: Antikoagulační léčba je důležitou součástí komplexní péče o nemocné se SARS-CoV-2, její míra by se ale měla odvíjet od tíže onemocnění.