CARDIAC ARREST CENTRUM: POROVNÁNÍ CHARAKTERISTIK A VÝSLEDKŮ PÉČE PŘED A PO ZAVEDENÍ PROTOKOLU

Úvod: V Libereckém kraji se systém centralizace péče o pacienty po OHCA realizuje od května 2016, do té doby  jen selektovaná populace zástav s velmi suspektní kardiální ischemií. 
Cíl: Porovnat charakteristiku populace a přežívání u skupiny selektovaných pacientů před centralizací péče a po ní.
Metodika: Prospektivní registr OHCA přijatých od 1/1 2013 do 1/5 2016 (selektovaná skupina  s vysoce suspektní ischemií myokardu) a od 1/5 2016 do 31/12 2020 (skupina centrové péče - neselektované OHCA). Do první skupiny byli zařazeni pacienti primárně transportováni  na základě vysokého podezření z AKS k urgentní SKG (zejména pacienti s STE elevacemi  a iniciálně fibrilací komor). Do druhé skupiny byli zařazenipodle jednotného OHCA protokolu (všechny náhlé zástavy suspektně kardiální a ty bez jasné příčiny bez ohledu na EKG a rytmus). 
Výsledky: Celkem bylo zařazeno 386 pacientů. 147 ve skupině preCAC (před Cardiac Arrest Center) a 239 CAC. Ve skupině preCAC bylo v průměru přijato 3.7/měsíc, ve skupině CAC  4.3/měsíc (+ 16.2%). Základní charakteristika v Tabulce 1, oba soubory se lišily v iniciálním debrilovatelném rytmu, v délce laické resuscitace, ale bez vlivu na celkovou délku KPR. V mutlivariantní analýze byly jako nezavislé  faktory 30denní mortality identikovány: nedebrilovatelný rytmus, věk a doba do ROSC (Tabulka 4). V Tabulce 2 jsou uvedeny etiologie zástav a terapeutie v průběhu hospitalizace. Ve skupině CAC bylo překvapivě více AKS, PCI a dokonce STEMI v porovnání s preCAC. 
Závěr: Metodika CAC zvýšila příjem pacientů po OHCA, jedná se o prognosticky závažnější pacienty (nižší incidence debrilovatelného rytmu), 30denní přežívání a dobrý neurologický stav zůstává nezměněn. Metodika CAC centra i přes nižší selektivitu v příjmech OHCA významně zvýšila poměr zástav s kardiální etiologií, a to dokonce i se STEMI infarkty s navýšením počtů PCI.