Cíl: Cílem této práce bylo porovnat neointimální hyperplazii (hodnoceno pomocí optické koherentní tomografie-OCT) lékových stentů krytých biolimem A9 (BES) a everolimem (EES) 9 měsíců po výkonu u nemocných s infarktem myokardu s elevacemi ST úseku (STEMI) léčených primární PCI. Cílem studie bylo také porovnat angiografická data v 9ti měsících a klinická data v 9 a 60 měsících po výkonu.
Metodika a výsledky: Do studie bylo zahrnuto celkem 201 nemocných se STEMI. Nemocní byli randomizováni do skupiny primární PCI s biolimovým A9 (n=101) nebo everolimovým stentem (n=100). Četnost velkých příhod (MACE) v 9 měsících byl srovnatelný v obou skupinách (5% v BES versus 6% v EES skupině; p=0.87). Také angiografická data byla srovnatelná v obou skupinách. OCT analýza v 9 měsících prokázala větší redukci neointimální hyprplazie u skupiny s BES ve srovnání s EES skupinou (1.3 mm2 vs. 0.9 mm2; p=0.0001), avšak za cenu většího procenta nepokrytých mřížek stentu ( 15,9% u BES versus 7,0 % u EES; p=0,0001). Výskyt MACE v 5 letém sledování byl nízký a srovnatelný v obou skupinách (16.8 % vs. 14.0 %, p=0.74).
Závěry: Studie demonstruje velmi nízký výskyt MACE ve střednědobém (9 měsíců) i dlouhodobém (5 let) horizontu u nemocných se STEMI léčených přímou PCI. Oba typy lékových stentů 2. generace vykazují velmi dobré pokrytí mřížek v 9 měsích. Statisticky větší inhibice neointimální hyperplazie byla pozorována u biolimových stentů, ale za cenu procentuelně vyššího počtu nepokrytých mřížek.