Cílem naší studie bylo zanalyzovat výskyt fibrilace síní jako rizikového faktoru u nemocných po oběhové zástavě pro fibrilaci komor.
Metody: Do naší retrospektivní, monocentrické studie bylo zařazeno 514 osob po mimonemocniční oběhové zástavě, kteří byli hospitalizováni na Kardiologické jednotce intezivní péče. Pacienti podstoupily standardní poresuscitační péči včetně koronarografického a echokardiografického vyšetření. Z anamnestických údajů byla zjištěna přítomnost komorbidit a užívané medikace před vlastní zástavou oběhu se zaměřením na výskyt fibrilace síní.
Výsledky: Při srovnání pacientů s fibrilační zástavou s akutním koronárním syndromem (VF s AKS) s pacienty s fibrilační zástavou bez s akutního koronárního syndromu (VF bez AKS) byl jednoznačně prokázán vyšší výskyt fibrilace síní ve skupině VF bez AKS oproti skupině VF s AKS (celkový výskyt AFIB 106 pac., 45,96% X 24 pac., 13,95%, p < 0,0001). V případě sledovaných komorbidit bylo ve skupině VF bez AKS statisticky významně větší zastoupení pacientů s již známou ICHS a arteriální hypertenzí. Při srovnání pacientů s fibrilační zástavou s akutním koronárním syndromem a s ischemickou chorobou srdeční (VF s AKS s ICHS) s pacienty s fibrilační zástavou bez s akutního koronárního syndromu a bez ischemické choroby srdeční (VF bez AKS bez ICHS) byl prokázán statisticky významně vyšší výskyt celkové fibrilace síní ve skupině VF bez AKS a bez ICHS (45 pac., 39,13% X 4 pac., 16,67%, p = 0,0376).
Závěr: Naše práce potvrzuje fibrilaci síní jako významný rizikový faktor náhlého srdečního úmrtí, zejména ve spojitosti s jinými komorbiditami ( ICHS či systolickou dysfunkcí). Nadále zůstává výzvou riziková stratifikace zatím nízce rizikových nemocných s pouze přítomnou fibrilací síní bez jiných komorbidit a s možnou implementací těchto zjištění do prevence náhlého srdečního úmrtí.