Úvod: Kardiovaskulární onemocnění (KVO) zůstávají celosvětově hlavní příčinou úmrtnosti dospělé populace vyspělých zemí. Revaskularizace myokardu by měla být vždy zvážena u pacientů s nálezem hemodynamicky významného epikardiálního koronárního postižení, a to v závislosti na klinickém stavu pacientů, celkovém biologickém stavu a přítomnosti komorbidit. Především u pacientů s akutním koronárním syndromem (AKS) se jedná o výkony významně prodlužující životní prognózu, i kvalitu života.
Cíl: Demografický popis populace u souboru pacientů s AKS s alespoň jednou z hlavních diagnóz dle MKN-10: I20 (Angina pectoris), I21 (Akutní infarkt myokardu), I22 (Pokračující infarkt myokardu), I25 (Chronická ischemická choroba srdeční).
Metodika: Retrospektivní observační studie s využitím dat z Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) a Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) v letech 2010 – 2020 v ČR.
Výsledky: Dle dostupných dat z NZIS bylo prokázáno, že v populaci ČR narůstá věkově specifická prevalence AKS se zvyšujícím se věkem obyvatelstva. Více než 65 % hospitalizačních případů tvořili muži, jejichž věk byl v průměru o 5 let nižší nežli u žen. Epidemiologická analýza od r. 2010 prokázala klesající trend počtu hospitalizací za stanovené desetileté období a významný pokles vykázaných výkonů jak u perkutánní koronární intervence (PCI), tak i aortokoronárním bypassem (CABG).
Diskuze a závěr: V návaznosti na zjištěné informace byly připraveny Klinické doporučené postupy „Revaskularizace myokardu“, s cílem zkvalitnit péči o pacienty s AKS, umožnit tak včasnou diagnostiku a zaručit dostatečnou léčbu již od momentu stanovení diagnózy. Dále doporučit postupy farmakologické i nefarmakologické léčby, které mají prokazatelný dopad na kvalitu života a měly by vést ke zlepšení dostupnosti péče pro pacienty bez ohledu na místo trvalého pobytu.