U nemocného s prokázanou hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií (Echokg, EKG, MRI), léčeného betablokátorem pro mírný stupeň námahové dušnosti jsme prokazovali klidové gradienty 50 mmHg. Po provokaci (Valsalva) gradient 65 mmHg, po zacvičení stoupl gradient na 100 mHg.
Prvně jsme aplikovali etanol do první septalis, odstupující z proximální RIA. Echokg po 12 týdnech po výkonu zjistila gradienty klidově 20 mm Hg, po Valsavu 50 mm Hg a po cvičení – dřepech až 160 mm Hg.
Ze SKG jsme identifikovali septální větev, odstupující z proximální poloviny první diagonální větve. Podáním kontrastu jsme dokumentovali opacifikaci levokomorové části septa lemující LVOT. Aplikací 1,5 ml etanolu jsem provedli druhou část septální ablace. Kontrolní echokg za 6 týdnů zjistilo pokles klidového gradientu v LVOT na 16 mmHg. Při Valsalvově manévru byl gradient stále až 50 mmHg, po zacvičení 30 dřepy dosahoval gradient 40 mm Hg, mitrální regurgitace nyní i po zacvičení jen stopová.
Revidovali jsme koronarografické nálezy v kohortě nemocných léčených septální ablací u HOKMP. Ze 43 nemocných, léčených pro obstrukční formu HKMP jsme u 19 (44%) identifikovali přítomnost septální větve, odstupující z první nebo druhé diagonální větve, nebo z proximální části ramus intermedius. V jednom případě odstupovala septální větev přímo z oblasti větvení kmene ACSin.
Diskuse: Provedeným zjištěním jsme si potvrdili, že přítomnost septálních větví, odstupujících odjinud, než z kmene vlastního RIA je poměrně častá. Intervence na těchto větvích je účinná z hlediska ovlivnění gradientu v LVOT, díky zásobení levokomorového aspektu síňového septa. Je nutno počítat s jejích obtížnější dostupností pro instrumentarium.
Závěr: U HOKMP se vyskytující často septální větve, odstupující mimo hlavní kmen RIA. Jejich identifikace je důležitá pro zjištění vhodné cílové tepny pro PTSMA.