Úvod:
Vazospastická angina pectoris patří mezi méně obvyklé příčiny náhlé zástavy oběhu. Prezentujeme případ pacientky s vazospastickou anginou vedoucí k opakovaným epizodám fibrilace komor, úspěšně léčenou PCI po selhání farmakoterapie.
Kazuistika:
46letá kuřačka přijata po mimonemocniční oběhové zástavě, iniciálním rytmem fibrilace komor. Na vstupním EKG sinus s negativními T anterolaterálně, laboratorně elevace hsTnI na 211ng/l. Urgentní SKG s nálezem kritické stenózy proximálního RIA na podkladě spazmu s regresí během výkonu. Echokardiografie prokázala dobrou systolickou funkci levé komory s normální kinetikou. Pacientce byl implantován ICD a byla propuštěna s vazodilatační terapií.
Na kontrole ICD zachyceny dvě epizody fibrilace komor terminované výbojem. EKG se stacionárním obrazem negativních T ve svodech V1-4, I a aVL. Pacientka udávala recidivující stenokardie. Byla přijata k hospitalizaci, při které trvaly epizody bolestí na hrudi doprovázené ST elevacemi anterolaterálně a běhy komorové tachykardie. Maximální tolerovaná vazodilatační terapie bez efektu. Byla provedena SKG, na sále realizován hyperventilační test s indukcí spazmu proximálního RIA v identické lokalizaci jako při předešlém vyšetření. Do místa spazmu byl implantován stent Ultimaster 3,5/18mm (Terumo, Japonsko), hyperventilační test po výkonu negativní. Osm měsíců od zavedení stentu je pacientka bez obtíží.
Závěr:
Vazospastická angina je způsobena spazmem koronárních arterií při absenci významné stenózy na aterosklerotickém podkladě. Ve většině případů dobře reaguje na léčbu blokátory kalciových kanálů a nitráty. PCI není rutinně indikována, pacienti mívají často difusní spazmy postihující více tepen, navíc zavedení instrumentaria může spazmy provokovat. PCI však může být efektivní u selektovaných pacientů se závažným průběhem, u nichž je vazospastický segment jasně identifikován.