Cíl
Cílem práce je zjistit, jestli lze změnou nastavení prodloužit životnost baterie implantovaného přístroje při zachování plné funkčnosti a nesnížené bezpečnosti.
Metoda a soubor
Do studie bylo zařazeno 100 pacientů dvou pracovišť, kterým byly implantovány přístroje firmy St. Jude Medical/Abbott.
Během rutinní plánované kontroly v ambulanci byly při neměnných podmínkách změřeny stimulační prahy při různých šířkách stimulačního impulsu (0,3ms, 0,5ms, 0,7ms, 0,8ms a 1ms). Zařazeni byli ti pacienti, kteří byli 100% stimulováni, u kterých bylo možno použít automatický algoritmus na měření prahů a A/VCapTM a kteří měli při 0,5ms práh 1,5V a více. Algoritmus automaticky přidává pro stimulační výdej konstantní hodnotu napětí nad změřený práh a nenastaví nižší výdej než 2V při dané šířce impulsu, aby byla zajištěna bezpečnostní rezerva. Byla spočítána energie každého impulsu a odečten proud odebíraný z baterie při každém z nastavení.
Výsledky a závěr
95% měření bylo provedeno na levokomorové elektrodě, 4% na pravokomorové elektrodě a 1% na síňové elelktrodě.
Po přepočítání na energii jednotlivého impulsu a po změření odběru z baterie považujeme za prokázané, že prahová energie a odběr z baterie je tím nižší, čím užší je stimulační impuls. Menší odběr z baterie kopíruje prodloužení životnosti baterie a tím i oddálení reimplantace. Závěry se neliší ve skupině bipolárních a pseudo-unipolárních stimulačních vektorů ani pro elektrodu levokomorovou či pravokomorovou.