Úvod:
Léčba vagově podmíněných bradykardických poruch srdečního rytmu se v poslední době stává doménou katetrizačního přístupu v podobě radiofrekvenční ablace epikardiálně uložených vegetativních nervových plexů, tzv. kardioneuroablace. Cílem sdělení je zhodnotit přínos této metody u pacientů starších - nad 50 let věku.
Metoda, soubor a výsledky:
Kardioneuroablace provádíme v našem centru od r. 2018. Cílem RF ablace je takové ovlivnění epikardiálně uložených vegetativních nervových plexů, které vede k úplné eliminaci vagové reakce na vysokofrekvenční stimulaci bloudivého nervu. Výkony provádíme v celkové anestezii, s elektroanatomickým mapováním a ablace jsou prováděny v naprosté většině případů v levé i pravé síni. Do září 2023 podstoupilo kardioneuroablaci celkem 76 nemocných s průměrným věkem 39 let. Klinická úspěšnost dosahuje 95%, jen u jednoho nemocného byla provedena pro recidivu synkopy reablace.
V souboru je 13 pacientů s věkem nad 50 let, v průměru 55 let (50-71 let). Jedná se o 9 mužů a 4 ženy. Všichni pacienti měli před výkonem pozitivní atropinový test. Indikací k ablaci byly nejčastěji kardioinhibiční synkopy či bradykardie na úrovni sinoatriálního uzlu (10 pacientů), dva nemocní měli kombinovanou poruchu na úrovni SA i AV uzlu, u jedné nemocné se jednalo o postablační AV blok. U všech nemocných se podařilo ablací navodit kompletní areaktivitu na vysokofrekvenční stimulaci n. vagus. Přesto bylo nutné u 3 nemocných (23%) posléze implantovat trvalý kardiostimulátor. Střední doba sledování je 13 měsíců (3-48). U žádného nemocného nebyla prováděna reablace.
Závěr:
Z naší retrospektivní analýzy a hodnocení souboru vyplývá, že věk není zásadní limitací kardioneuroablace – i pacienti starší 5O let ve většině případů profitovali z provedeného výkonu.