Úvod: Synkopa představuje netraumatickou kvantitaivní poruchu vědomí, charakteristickou náhlým rozvojem, krátkou dobou trvání a kompletní restitucí ad integrum. Vzniká navrub mozkové hypoperfuze způsobené poklesem krevního tlaku, tzn. poklesem srdečního výdeje a/nebo periferní arteriální rezistence. Diagnostika je široká, což vede často k nahodnocování počtu vyšetření, prodloužení času diagnozy a personální a finanční zátěže zdravotnického systému. Proto je snaha o standardizaci toho procesu.
Metoda a soubor: Základní diagnostickou modalitou je anamnéza. Již tato nás navede k určité stratifikaci, zda máme před sebou nízce či vysoce rizikového pacienta. V zásadě je účelem říct, zde jde o pacienta s benigní reflexní synkopou či pacienta s potenciálním strukturálním postižením srdce nebo suspekcí na arytmogenní etiologii. Dle toho volíme další modality (vyjma povinného 12sv. EKG a záznamu a transthorakálního echo vyšetření). V NNH jsme v období září 2017 až srpen 2023 vyšetřili celkem 243 pacientů. Soubor čítá 128 žen, 115 mužů, průměrný věk 51 let. Nejvíce přichází od ambulantních kardiologů (96), neurologů (68), kardiologie NNH (46), ostatních oborů NNH (25), praktických lékařů (8).
Výsledky: Diagnozu se podařilo stanovit zatím u 186 pacientů, další jsou ve vyšetřovacím procesu a u některých nebyla diagnoza synkopy potrvzena. Dominuje reflexní synkopa 86 (58 kardioinhibice, 28 vazodeprese), dále arytmogenní 76 (44 AV blokáda, 15 sick sinu syndrom, 17 fibrilace síní), ortostatická synkopa 24.
Závěr: Pacienti s kardioinhibiční synkopou a částečně i s primárními poruchami rytmu včetně fibrilace síní podstoupili kardioneuroablaci (74) či implantaci trvalé kardiostimulace (67), část pacientů s fibrilací síní podstoupila ablaci (10). Ortostatická a vazodepresorická synkopa primárně k režimovým opatřením (20), méně k farmakologické léčbě (4).