TELEMEDICÍNA U PACIENTŮ S PLICNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZÍ

J. Přeček, M. Štýbnar, D. Hetclová, K. Kubová, M. Hutyra (Olomouc)
Tématický okruh: Plicní hypertenze
Typ: Ústní sdělení - lékařské, XXXI. výroční sjezd ČKS

Úvod: Plicní arteriální hypertenze (PAH) je vzácné progresivní onemocnění jehož léčba je soustředěna do specializovaných center a vyžaduje intenzivní monitoraci zdravotního stavu. Telemedicína je s úspěchem využívána v řadě oblastí medicíny, přispívá k optimalizaci léčby, zlepšení kvality života i prognózy pacientů. Využití metod telemedicíny u pacientů s PAH je zatím limitované.

Cíl: Cílem této studie bylo zhodnotit možnosti a přínos využití telemedicíny u pacientů s PAH.

Soubor a metodika: Do této pilotní, prospektivní, nerandomizované studie bylo zařazeno 30 pacientů s PAH. Pacienti byli rozděleni 1:1 k využití telemedicínské intervence vs. standardní péče. Telemedicínská intervence zahrnovala použití dedikované aplikace pro mobilní telefon/tablet, která umožňovala pravidelné měření vitálních funkcí pomocí externích přístrojů (krevní tlak, tepová frekvence, saturace krve kyslíkem, tělesná hmotnost), dále mj. možnost konzultací pomocí videohovoru a textových zpráv, zasílání fotografií, dokumentů. Po 6 měsících byla zhodnocena hladina natriuretických peptidů (NT-proBNP), úroveň kvality života měřená dotazníky (LPH, GSE, Beck scale) a incidence rehospitalizací pro zhoršení PAH. 

Výsledky: Ve skupině s telemedicínskou intervencí byl po 6 měsících zaznamenán nesignifikantní trend poklesu hladiny NT-proBNP (-135.7 ng/l v telemedicínské skupině vs. +100.87 ng/l v kontrolní skupině; p=0.25) a signifikantní zlepšení parametrů kvality života hodnocené specifickými dotazníky (LPH: -18 vs. +2; p<0.05; GSE +8 vs. 0; p<0.05). V míře akutních rehospitalizací nebyl zaznamenán rozdíl.

Závěr: Tato studie prokázala proveditelnost telemedicínské intervence u pacientů s plicní arteriální hypertenzí a zlepšení parametrů kvality života při využití metod telemedicíny.