Plicní aspergilóza je závažnou komplikací u imunosuprimovaných nemocných. Diagnóza se opírá o klinické vyšetření, zobrazovací, mikrobiologické a molekulárně biologické vyšetřovací metody.
Od r. 1993 bylo v brněnském kardiochirugickém centru odtransplantováno a následně na I.IKAK FNUSA dispenzarizováno celkem 330 pacientů, z toho u 4 byla v průběhu sledování diagnostikována aspergilová infekce.
Prezentujeme kazuistiku nyní 40-letého pacienta, který pro dilatační kardiomyopatii podstoupil v r. 2006 transplantaci srdce. První záchyt Aspergilus fumigatus ve sputu a bronchoalveolární laváži (BAL) byl 22. potransplantační den, na CT plic infiltrace pravého dolního laloku, laboratorně pozitivní galaktomanany, pacient přeléčen caspofunginem a vorikonazolem. Na kontrolním CT v listopadu 2006 již bez známek plicní infiltrace, mikroskopické vyšetření sputa a BAL bez průkazu mykotické infekce, také galaktomanany negativní.
V srpnu 2007 hospitalizace k došetření hemoptýzy, na CT plic v pravém dolním laloku ložisko o velikosti 3cm, antigenémie mykoz negativní, BAL bez průkazu mykotických elementů, přesto vzhledem k anamnéze pacient znovu přeléčen vorikonazolem.
Další ataky hemoptýzy v únoru a září r. 2009, mikroskopické a sérologické vyšetření opětovně negativní, na CT plic progrese infiltrace na 4x7cm, uzavřeno jako plicní aspergilom s angioinvazí a provalením do bronchu. V říjnu 2009 další hospitalizace pro masivní hemoptýzu, provedena urgentní dolní lobektomie, časně po operaci vznik hemothoraxu a posléze empyému hrudníku, proto nutnost celkem čtyř chirugických revizí. Dle histologického vyšetření resekátu obraz chronické pneumonie s intraalveolární hemoragií, bez průkazu mykotických hyf. Pacient propuštěn domů ve stabilním stavu, nyní bez potíží.
Závěr: U imunosuprimovaných pacientů je třeba pomýšlet na možnost relapsů aspergilózy, zvláště v případě hemoptýzy.