Úvod
Dočasná kardiostimulace v rámci rekonvalescence po kardiochirurgických výkonech je vedena cestou perkutánních elektrod a externího kardiostimulátoru. Je indikována nejčastěji jako bridge to destination či bridge to therapy, přičemž je využita řádově dny či týdny. Tento přístup s sebou nese riziko infekce, poranění myokardu při extrakci elektrod a omezuje pacienta v rutinních činnostech. Naše pracoviště se podílí na vývoji technologie umožňující bezelektrodovou, externě řízenou a programovatelnou, bezbateriovou, plně implantabilní, zcela bioresorbovatelnou dočasnou kardiostimulaci pro korekci rytmu a frekvence v definovaném časovém rámci po zákroku s týmem vedeným prof. Igorem Efimovem (Northwestern University, Chicago, IL).
Soubor a metodika
Funkce byla ověřena po implantaci konformních bioresorbovatelných kardiostimulátorů na skupině myších, krysích, králičích, psích a lidských srdečních modelů, variabilně v režimech ex vivo, in vitro a in vivo.
Výsledky
Provedené pilotní studie prokazují efektivitu a bezpečnost. Použity jsou výhradně biokompatibilní materiály, které se při vystavení vnitřnímu prostředí organismu resorbují v časově řízeném režimu hydrolýzou a následným metabolickým působením se eliminují. Bezdrátový přenos energie je zajištěn rezonanční indukční vazbou.
Závěr
Soubor systematických studií na animálních modelech včetně lidského myokardu dokládá aspekty v oblasti bioresorbovatelnosti, biokompatibility a funkční spolehlivosti. Současným vrcholem je in vivo aplikace na psích modelech, která naznačuje proveditelnost metody u dospělých lidských pacientů. Nepochybně je třeba pokračovat v dalším výzkumu, nicméně tyto výsledky souhrnně vytvářejí základy pro technologii, která zcela konkrétně cílí na nevyřešené otázky a výzvy v oblastech dočasné kardiostimulace po kardiochirurgických výkonech.
Podpořeno z MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705).