Úvod: Elektrokardiografii nejčastěji využíváme k odhalení strukturálních poruch myokardu a arytmií, v některým případech však může pomoci i s diagnostikou řady extrakardiálních onemocnění. Jedná se například o minerálové dysbalance, endokrinní onemocnění, ale i hypotermii.
Kazuistika: Naše kazuistika popisuje případ 60letého pacienta, který byl v letních měsících nalezen ležící doma na zemi s kvantitativní poruchou vědomí. Po vyloučení neurologické příčiny, byl pacient předán do péče internistů. Vstupně přetrvává porucha vědomí se sklonem k bradykardii a hypotenzi, bezkontaktním teploměrem naměřena normotermie. Laboratorně nebyla zachycena zásadní patologie, zánětlivé parametry nízké, toxikologický nález negativní. Na vstupním EKG byla zachycena junkční bradykardie s rozšířením QRS komplexu s charakterem Osbornovy vlny. Bylo vysloveno podezření na hypotermii, která byla následně rektálním teploměrem potvrzena (TT 29.8 °C). Po arteficiálním zahřátí pacienta a hydrataci postupně došlo k úpravě vědomí pacienta, vzestupu krevního tlaku a úpravě EKG křivky.
Závěr: Syndrom vlny J neboli Osbornova vlna je charakterizována časnou repolarizací, elevací ST úseků a zobrazením vlny J za QRS komplexem. Může být vrozený (Brugada syndrom, syndrom časné repolarizace) či získaný (indukovaná hypotermií či ischemií). Osbornova vlna je považována za patognomickou při hypotermii, společně s prodloužením QT intervalu, rozšířením QRS komplexu a rizikem fibrilace komor. Zmíněná kazuistika demonstruje nezastupitelnou roli elektrokardiografie v diferenciální diagnostice interních chorob.