Cíl: Nestabilní angina pectoris (NAP) patří do klinického spektra akutních koronárních syndromů (AKS), kde ischemie myokardu není spojená s nekrózou kardiomyocytů. S nástupem vysoce senzitivního stanovení troponinu schopného detekovat v krvi jeho velmi nízké koncentrace, došlo ke zvýšení detekce infarktu myokardu a recipročnímu snížení diagnózy NAP. Cílem práce je popsat populaci pacientů vyšetřených cestou urgentního příjmu (UP) s diagnózou NAP.
Soubor a metodika: Zařazeni byli pacienti vyšetření cestou UP pro bolesti na hrudi od 4/2017 do 4/2021, kteří podepsali informovaný souhlas. Bylo provedeno standardní klinické vyšetření, EKG a laboratořní vyšetření včetně hs-cTnT (Roche), který byl odebrán vstupně, za 1 h a za 3 hod od přijetí. Dle rozhodnutí lékaře bylo doplněno ECHO srdce. Pacienti byli rozděleni do skupiny rule-out, rule-in a observe. Finální diagnóza byla stanovena 2 kardiology na základě výsledků vyšetření včetně SKG, ECHO, zátěžových testů a 3 měsíčního sledování.
Výsledky: Z 797 pacientů vyšetřených pro podezření na AKS bez ST elevací tvořily pacienti s diagnózou NAP 3,6% (29 pacientů). Celkem 65% byli muži, diabetes mellitus mělo 20,7% pacientů, hypertenzi 79,3% pacientů, dyslipidémii na léčbě 58,6% pacientů a předchozí IM/PCI 62% z nich. 34,6 % mělo nespecifické EKG změny. SKG byla provedena u 25 pacientů (86,2%), stenóza nad 70% byla u 19 pacientů (65%), PCI byla provedena u 15 pacientů (51,7%). Během 90-denního sledování nebyl žádný IM a/nebo úmrtí.
Závěr: I v době vysoce senzitivních troponinů je nutno u pacientů s bolestí na hrudi pomýšlet na diagnózu nestabilní angíny pectoris. Velmi dobrá krátkodobá prognóza může být v našem souboru spojena s pečlivým došetřením včetně selektivní koronarografie, více než polovina těchto pacientů byla léčena PCI.
„Podpořeno MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705)“