Veno-arteriální extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) se stále více používá k léčbě rychle progredujícího nebo těžkého kardiogenního šoku. Základním principem periferní VA-ECMO terapie je zavedení přítokové kanyly přes femorální žílu do pravé síně a výtokové kanyly typicky do femorální tepny. Po napojení kanyl na ECMO okruh je venózní krev přiváděna mimotělní krevní pumpou do oxygenátoru, kde dochází k výměně krevních plynů a okysličená krev se vrací zpět do descendentní aorty. Nový pulzatilní systém ECMO, synchronizovaný s elektrokardiogramem (EKG), umožňuje snížený mimotělního průtoku krve během systoly a zvýšení průtoku krve během diastoly, což snižuje afterload pro levou komoru a zlepšuje její funkci. Pulzatilní systém ICOR (Xenios) může přecházet mezi pulzním a kontinuálním průtokem, přičemž automaticky udržuje celkovou úroveň mimotělního průtoku (EBF). Pulzující průtok je generován zvýšením rychlosti otáčení čerpadla během diastoly a snížením rychlosti během systoly. V souladu s tím se diastolický průtok krve zvyšuje, zatímco presystolický a systolický EBF klesá. Změny rychlosti otáčení pumpy se synchronizují s kmity R na EKG. Pulzatilní režim může fungovat v poměru 1:1,1:2 a 1:3. Pulzatilní ECMO tak představuje další technologický pokrok, ze kterého moho profitovat zvláště nemocní s výraznou dysfunkcí levé komory v těžkém kardiogenním šoku.