ÚVOD: Ejekční frakce levé komory (EF LK) je nezávislým prediktorem prognózy u pacientů s infarktem myokardu (IM). Existuje málo dat o determinantech a vývoji EF LK u pacientů s IM ze současné doby primárních koronárních intervencí (pPCI).
CÍL: Cílem práce bylo analyzovat vývoj a determinanty EF LK u pacientů hospitalizovaných pro IM 1.typu bez anamnézy ischemické choroby srdeční či kardiomyopatie/srdečního selhání.
METODIKA: Analyzovali jsme data 1593 konsekutivních pacientů (prospektivní registr AMBITION) hospitalizovaných na Klinice kardiologie IKEM s diagnózou IM mezi roky 2017 a 2021. EF LK byla stanovena transtorakální echokardiografií (TTE).
VÝSLEDKY: Celkem 1065 pacientů bylo hospitalizováno pro IM 1.typu (65,4 % STEMI). Průměrný věk pacientů byl 64 let, 75 % bylo mužů.
Revaskularizace byla provedena u 93,5 %: 901 pacientů (84,6 %) mělo PCI, 89 srdeční bypass (8,4 %) a 6 pacientů podstoupilo obě procedury. Při propuštění mělo 238 pacientů EF LK <40 % (22,3 %), 326 pacientů EF LK 40-50 % (30,6 %) a u 501 pacientů (47 %) byla zachovalá EF LK.
Celkem 169 pacientů s EF LK <40 % mělo provedené kontrolní TTE. Normalizace EF LK nastala u 39 z nich (23,1 %), u 44 pacientů (26,0 %) došlo ke zlepšení EF LK na 40-50 % a 86 pacientů mělo přetrvávající dysfunkci LK s EF <40 %.
Mezi prediktory zlepšení EF LK> 40 % patřila vyšší EF LK při dimisi, nižší počet leukocytů, absence fibrilace síní během hospitalizace a nižší závažnost koronární aterosklerózy podle Gensiniho skóre.
ZÁVĚR: V současné éře PCI mělo 22 % pacientů s IM 1.typu během hospitalizace EF LK <40 %. U poloviny z nich došlo ke zlepšení EF LK >40 %, normalizace EF LK nastala u 23 % pacientů. Zlepšení EF LK bylo ovlivněno menší závažností koronárního postižení, nížší zánětlivou odpovědí a absencí fibrilace síní během hospitalizace.