Úvod: Refrakterní angina pectoris (RAP) je chronické onemocnění s přetrvávající limitující anginou pectoris III-IV dle CCS přes maximalizovanou tolerovanou antianginózní medikaci u nemocných, kteří nejsou vhodnými kandidáty k revaskularizační intervenci (PCI či aortokoronární bypass) z důvodu nevhodného koronarografického nálezu nebo při vysokém riziku operace.Léčba vyžaduje multidisciplinární přístup.Mezi možné intervenční léčebné metody patří neuromodulační metody (míšní stimulace (SCS), subkutánní či transkutánní stimulace), sympatické denervace myokardu (blokáda ganglia stellata (GS),radiofrekvenční (RF) ablace,endoskopická hrudní sympatektomie) či algeziologické techniky (tunelizovaná epidurální analgezie - TEA).
Soubor a metodika: V současné době je léčba v ČR centralizována do dvou spolupracujících center (VFN a NNH v Praze). Od roku 1998 byla intervence provedena u 71 pacientů s RAP. SCS byla implantována u 33 pacientů (nejvíce 28 v NNH, prům.věku 60let), blokáda či denervace hrudního symatiku u 36 pacientů (22 endoskopická hrudní sympatektomie,prům.věku 62 let a 14 blokáda GS s následnou indikací k RF), u dvou byla zavedena TEA. Pacienti byli v pravidelných intervalech klinicky sledováni (hodnocení anginy pectoris dle CCS, počet stenokardií, spotřeba krátkodobých nitrátů, dotazníky na kvalitu života) na pracovištích,která provedla danou intervenci.
Výsledky: V obou sledovaných modalitách se u více než 90% pacientů při průměrném sledování 5 let významně zmírňuje anginózní symtomatologie a klesá spotřeba krátkodobých nitrátů, optimalizuje se denní aktivita a dochází ke zlepšení kvality života.
Závěr: Současné možnosti terapie refrakterní AP (neuromodulační techniky, denervace hrudního symatiku, TEA) nabízí pacientům s touto závažnou kardiologickou diagnózou naději na zlepšení limitující symptomatologie a vedou k optimalizaci kvality života.