Úvod. Stupeň neurologického poškození u nemocných po oběhové zástavě je jedním ze základních faktorů další prognózy. Doposud však není znám všeobecně přijímaný ukazatel, využitelný pro predikci neurologického deficitu v časných fázích po resuscitaci.
Soubor a metodika. Analyzovali jsme soubor 130 nemocných po oběhové zástavě mimo nemocnici. Posuzovali jsme vztahy mezi tíží neurologického deficitu, dobou do obnovy oběhu (ROSC), vstupní hodnotou pH, vstupním laktátem a maximální hodnotou neurospecifické enolázy (NSE). Všichni pacienti v našem psouboru podstoupili řízenou hypotermii endovaskulárním systémem Coolgard či Thermogard (Zoll, USA) s cílovou teplotou 33°C na 24hod. a následný řízený ohřev 0.15°C/hod. Tři dny po oběhové zástavě jsme měřili hodnoty NSE. Všichni pacienti v našem souboru byli kompletně hemodynamicky monitorovani, u většiny jsme sledovali i tkáňovou oxymetrii z obou mozkových hemisfér.
Výsledky. Průměrný věk v našem souboru byl 65 let (33-88), vstupním rytmem u 82% nemocných byla fibrilace komor, ROSC 20 minut (4-134). 67% nemocných v našem souboru přežilo bez neurologického deficitu či s lehkou encefalopathií, 12% mělo těžký neurologický deficit a 21% zemřelo. S tíží posthypoxické encefalopathie koreloval ROSC a hodnota vstupního laktátu. Hodnota NSE byla signifikantně vyšší u pacientů s těžší formou encefalopatie a u zemřelých než u nemocných bez neurologického deficitu či s lehkou encefalopatií (47.34 ± 12.25 vs. 13.98 ± 0.72, P<0.05). Nepozorovali jsme žádný vztah mezi vstupní hodnotou pH a stupněm encefalopatie.
Závěr. Prognózu pacienta po oběhové zástavě určuje především tíže neurologického deficitu. Hodnoty NSE jsou jedním ze silných prediktorů stupně neurologického postižení u nemocných po srdeční zástavě léčených endovaskulární hypotermií.