Úvod: Cílem studie bylo srovnání přesnosti predikce hypotenze postižení PK u pacientů se STEMI spodní stěny při uzávěru proximální části pravé koronární tepny pomocí echokardiografie a EKG.
Soubor pacientů: Prospektivně bylo zařazeno celkem 55 jedinců hospitalizovaných pro první dokumentovaný STEMI spodní stěny s delay bolest-PCI méně než 12 hodin, s průměrem EF LK 45±11%, bez známek levostranného srdečního selhání jako příčiny hypotenze a s velmi dobrou echokardiografickou vyšetřitelností.
Metody: vstupně bylo registrováno EKG (standardní a reverzní svody) a bedside echokardiografie s akvizicí následujících parametrů k následné off-line anylýze: deformační analýza PK – globální longitudinální strain volné stěny PK (PK SL), vrcholová systolická rychlost trikuspidálního anulu (ST) a TAPSE. MR srdce k identifikaci rozsahu jizvy PK byla provedena s odstupem 1 měsíce po vzniku IM.
Výsledky: Z uvedeného souboru byla hypotenze s nutností volumové expanze (TKs < 90 mmHg, vyloučení jiné příčiny) identifikována u 16 pacientů (29%). Cut-off hodnota vstupně vyšetřeného PK SL> -15.4%, ST < 14.1 cm/s a TAPSE< 18.3 mm dosáhly senzitivity 87, 81 a 75%, specificity 74, 74 a 77% k predikci rozvoje hypotenze. V ROC analýze byly ve vztahu k přítomnosti hypotenze identifikovány AUC pro jednotlivé parametry: PK SL 0.86, ST 0.86, TAPSE 0.78, EKG 0.63. Při porovnání AUC byly identifikovány následující statisticky významné rozdíly: : PK SL vs. EKG 0.23, p=0.013 a ST vs. EKG 0.24, p=0.008. Korelační analýza prokázala statisticky významný vztah mezi všemi echokardiografickými parametry a rozsahem jizvy pravé komory hodnocenou MR.
Závěry: Bedside echokardiografie (na rozdíl od EKG) relativně přesně identifikuje jedince s hypotenzí s nutností volumové expanze v rámci IM PK u pacientů se STEMI spodní stěny při uzávěru proximální části pravé koronární tepny.