Úvod: Umístění pravokomorové stimulační pozice na septum pravé komory bývá zmařeno nedostatečným nasměrováním distální části elektrody směrem dorzálním. Zavádění elektrody při alternativní modelaci styletu může být v selekci septální pozice efektivnější.
Cíle: Stanovení úspěšnosti dosažení true-septální pozice při posterior modelaci styletu pravokomorové elektrody spolu s vyhodnocením: radiačních časů, počtu provedených fixací k účinné implantaci elektrody, výskytu komplikací výkonu.
Soubor a metodika: Pro dosažení septální pozice komorové elektrody byla používána posterior modelace styletu. Soubor 122 konsekutivních pacientů splňoval periprocedurálně skiaskopická kritéria v LAO pro septální pozici. Postprocedurálně bylo provedeno třídění dle skiagrafických kritérií v bočné projekci na pozici true-septální a antero-septální. U obou skupin byly vyhodnoceny: demografická kritéria, domnělá pozice dle operačního protokolu, skia čas, počet aktivních fixací elektrody. Sečteny byly obecné komplikace výkonu kardiostimulace.
Výsledky: jsou zpracovány v tabulce
| PPpozice | N | věk | POTS | POAS | skia čas (s) | N fixací | N dislok |
| septální | 122 | 78 | 118 | 4 | 35 | 1,4 | 3 |
| TS | 99 | 78 | 99 | 0 | 34 | 1,5 | 2 |
| AS | 23 | 79 | 19 | 4 | 37 | 1,3 | 1 |
PP postoperační, TS true-septální, AS anteroseptální, POTS/POAS perioperační true-septální/anteroseptální
Jiné komplikace kardiostimulace: PNO 0, srdeční tamponáda 1 (2dutinová stim), jiná závažná krvácení 0, infekce 0
Závěr: Při modelování styletu komorové elektrody posterior bylo dle skiagrafických kritérií dosaženo true-septální pozice v 81%, anteroseptálně byla elektroda umístěna v 19%. Mezi oběma skupinami se nelišily demografická data, skia časy, počet provedených aktivních fixací elektrody. Perioperační skiaskopie vykazuje nízkou specificitu v diskriminaci true-septální pozice. Počet komplikací byl akceptovatelný.