Cílem naší práce bylo hodnocení personální ADL u pacientů po CMP. Dále jsme se pokusili zjistit, zda pacienti, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, mohou mít, vzhledem k jejich věku, specifické potíže v určité oblasti soběstačnosti a jestli jsou pomocí následné rehabilitace schopni tyto obtíže zmenšit.
Metodika: U 195 pacientů s průměrným věkem 71±11 let, kteří prodělali CMP a byli hospitalizováni na DRO FN USA Brno v období od roku 2008 až 2012, byly zpracovány vstupní a výstupní hodnoty FIM testu (Functional Independence Measure).
Výsledky: Dle věku jsme celou skupinu 195 pacientů rozdělili na 4 podskupiny:
1. podskupinu 25 pacientů do 60 let věku, 2. podskupinu 59 pacientů od 60 do 69 let věku, 3. podskupinu 54 pacientů od 70 do 79 let věku, 4. podskupinu s 57 pacienty staršími 80 let. V podskupině pacientů do 60 let věku byly nejčastěji vstupní obtíže se sebesycením, koupáním, přesuny, lokomocí a chůzi po schodech. Během rehabilitace bylo dosaženo nejvýraznějšího zlepšení v lokomoci a v chůzi po schodech. Pacienti podskupiny od 60 do 69 let měli z počátku problémy se zvládáním koupání, přesunů a rovněž s chůzí po schodech.
Ke zlepšení došlo ve většině oblastí ADL, nejvyšší rozdílové hodnoty však byly v oblasti chůze po schodech. U podskupiny pacientů mezi 70 a 79 lety věku byl dle našeho předpokladu pozorován celkově horší vstupní stav soběstačnosti.
Závěr: Z naměřených výsledků vyplývá, že následná rehabilitace pacientů s CMP vede k výraznému zlepšení jejich soběstačnosti v základních denních činnostech. Výstupy naší práce ukazují možnost zlepšení u všech věkových skupin pacientů, a to i pacientů nad 80 let.