Cíl práce: Cílem práce byla analýza kvality života, výkonnosti a ukazatelů kapacity transportního systému u mužů s onemocněním ischemickou chorobou srdeční (ICHS) rozdělených do skupin podle kardiovaskulárního rizika (kritérium energetický výdej) před a po kombinovaném rehabilitačním tréninku.
Metodika: Vyšetřili jsme 70 mužů se vstupním maximálním energetickým výdejem menším než 6 METs (4,9 ± 0,69), ve věku 65,3 ± 9,80 roků (bez infarktu myokardu) s echokardiograficky zjištěnou ejekční frakcí (EF) 48,9 ± 10,97 % a indexem tělesné hmotnosti BMI 28,8 ± 4,82 kg.m-2, a 51 mužů se vstupním maximálním energetickým výdejem větším než 6 METs včetně (7,1 ± 0,8) ve věku 57,7 ± 9,1 roků (bez infarktu myokardu) s EF 50,6 ± 8,7 % a indexem tělesné hmotnosti BMI 27,3 ± 3,4 kg.m-2 před a po aerobním tréninku kombinovaném s posilováním. Srovnali jsme parametry kapacity transportního systému, maximálně dosažený symptomy limitovaný výkon a pomocí dotazníku SAQ 1-5 (Seattle Angina Questionnaire) subjektivní vnímání kvality života.
Výsledky: Ve skupině mužů s menším vstupním energetickým výdejem (METs < 6) jsme nalezli (před versus po) signifikantní změnu WmaxSL (101,4 ± 25,78 v. 116,71 ± 30,47; p < 0,001). Ve skupině větším vstupním energetickým výdejem (METs ≥ 6) jsme zaznamenali signifikantní změny u WmaxSL (141,4 ± 30,2 ± 151,1 ± 38,2; p<0,01), VO2SL (2069 ± 323 v. 2145 ± 451; NS).
Závěr: Aerobní trénink kombinovaný s posilováním u mužů s onemocněním ICHS a nízkým i vyšším kardiovaskulárním rizikem vyjádřeným energetickým výdejem zlepšuje výkonnost a subjektivně vnímanou kvalitu života.