Úvod: Mnoho studií v posledních 20 letech potvrdilo, že kombinace aspirinu s clopidogrelem redukuje incidenci tzv. MACE (major adverse cardiac events). Proto je duální protidestičková léčba indikována u všech pacientů s akutním koronárním syndromem a po PCI. I přes adekvátní protidestičkovou léčbu zaznamenáváme v důsledku vyšší či nižší tzv. „on-treatement platelet reactivity“ jak rekurenci ischemických příhod, tak krvácivé komplikace. Naším cílem bylo zjistit, zda můžeme predikovat riziko krvácivých komplikací pomocí některých klinických či laboratorních markerů.
Metodika: Konsekutivní pacienti po PCI pro stabilní AP či AKS indikovaní k duální protidestičkové terapii byli zařazeni do studie. Aktivita krevních destiček a tím i efekt clopidogrelu byl měřen testem VerifyNow (PRU) den po podání clopidogrelu v dávce 600 mg. Zároveň s odběrem na Verify Now byly stanoveny některé genetické polymorfismy a základní biochemické hodnoty. Pacienti byli sledováni po dobu 6 měsíců, sledovaným endpointem bylo krvácení definované jako krvácení, které prodloužilo (či vedlo) k hospitalizaci, vedlo k nutnosti podání krevních převodů či instrumentálního zákroku.
Výsledky: Bylo zařazeno 378 pacientů. Krvácení se během šestiměsíčního sledování vyskytlo u 24 (6,3%) pacientů. Jako faktory asociované s větším rizikem krvácením v multivariantnií analýze byl zjištěn věk (OR 1,1 [1,01-1,21], p<0,047), jako hraničně významné se ukázalo BMI (OR 0,016 [0,002-1,04], p=0,053 a přítomnost alely CT či CC genu Gp IIIa (OR 3,2 [0,87-11,42], p=0,079). Naopak souvislost s krvácením neměla např. hodnota PRU (p=0,48), hemoglobinu (p=0,78) či trombocytů (p=0,98),anamneza diabetu (p=0,34) nebo hodnota EF (p=0,28).
Závěr: Krvácení při duální protidestičkové léčbě se vyskytlo častěji u pacientů starších s nižším BMI. Jinými laboratorními či klinickými ukazateli jsme krvácení predikovat nemohli.