Index masy levé komory (LVMI) je považován za ukazatele kardiovaskulárního rizika a je zvýšen při abormálním zvýšení cirkadiální amplitudy systolického i diastolického krevního tlaku u pacientů s hypertenzí.
Cílem studie bylo analyzovat závislost mezi LVMI a cirkadiální (denní) a cirkaseptální (týdenní) amplitudou STK a DTK u pacientů po infarktu myokardu v kardiovaskulární rehabiltaci.
Metodika
Soubor tvořilo 62 pacientů po infarktu myokardu ve věku 63 ± 6,3 let (od 41 do 77let) s ejekční frakcí 43 ± 12,3 %. Pacienti byli ambulantně monitorováni po dobu 7 dnů (AD, Japonsko). Pacienti byli zařazení do řízeného rehabiltačního programu kardiovaskulární rehabilitace II. fáze. Cvičební jednotka trvala 60 min a byla zařazena 3x týdně po dobu 12 týdnů. Farmakoterapie pacientů (ACE inhibitory, betablokátory, statiny) se v průběhu rehabilitace a monitorování neměnila. Data byla hodnocena Halbergovou kosinorovou analýzou pro 24-hodinovou a 7-týdenní periodicitu (168 hod.). LVMI byla stanovena z echokardiografického vyšetření.
Výsledky
Střední hodnoty STK a DTK byly 122,4±7,9 a 74,7±8,1 mmHg.Průměrná cirkadiální amplituda STK byla 7,2±4,8 mmHg a cirkadiální amplituda DTK byla 5,6±2,8 mmHg. Střední amplituda circaseptánní STK byla 3,9±2,0 mmHg a circaseptánní amplituda DTK byla 3,0±1,6 mmHg. Střední hodnota LVMI byla 121±33 g/m2. Nenalezli jsme korelaci mezi LVMI a cirkadiální and ciraseptánní amplitudou TK a středními hodnotami STK a DTK.
Závěr
Oproti pacientům s hypertenzí, u léčených pacientů po infarktu myokardu LVMI nekoreluje s hodnotami STK A DTK, ambulantně monitorovaných po dobu 7 dnů.