Účinnost radiofrekvenční katetrové ablace ( RFA) pro paroxysmální fibrilaci síní ( FS) v dlouhodobém hledisku postupně klesá. Aktivace sympatického nervového systému typicky předchází nástup paroxysmu arytmie. Katetrová renální denervace ( RDN) sympatiku je vyvíjející se koncept léčby nyní hlavně resistentní arteriální hypertenze ( HT). Snížení aktivity sympatiku zde vede ke snížení krevního tlaku.Spojení RFS FS s RDN do jednoho výkonu by mohlo být výhodným krokem v léčbě takovýchto pacientů.
Vlastní popis případu:
Muž, 64 let, rezistentní HT na 4 kombinaci antihypertenziv, s průměrným tlakem z Holterova monitorování 165/95 mmHg, s vyloučenou sekundární hypertenzní, s potvrzenou compliancí měřením hladin léků, s paroxysmální FS se selháním propafenonu a sotalolu, nyní na th. Amiodaronem.
Nejprve pod USG kontrolou punkce 2x femorálních žil vpravo, 2x vlevo, 1x femorální tepna vpravo. Analgosedace kontinuálním midazolamem, bolusovým fentanylem. Poté dle klasického protokolu RDN. Následně pod ICE kontrolou 2x transseptální punkce a provedení izolace plicních žil za pokračující analgosedace i antikoagulace na CARTO 3 za verifikace izolací plicních žil lasso katetrem. Výkon zakončen ablací kavotrikuspidálního můstku pro anamnézu typického fluteru síní. Celková doba výknu 230 min ( 90 RDN, 140 následně FS), skia 10 min pro RDN a 20 min pro FS a fluter síní. Tepenná punkce následně uzavřena systémem Angioseal.
Pacient dále bez komplikací, za dobu 3 dní bez FS či SVES, vysazen amiodarone, antihypertenziva ponechána, při dimisi tlak 165/80 mmHg.
Závěr: Časování RD a RFA FS u pacientů s HT a FS je otázkou dalšího výzkumu. Provádění RDN u pacientů s izolovanou FS, bez HT tak, jak ji prezentuje jedno zahraniční centrum, je konceptem slibným, vyžadujícím nyní ale pečlivá data i efektivitě a bezpečnosti.