Cíl práce: Cílem práce byla analýza kvality života, výkonnosti a ukazatelů kapacity transportního systému u nemocných s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) před a po kombinovaném tréninku.
Metodika: Vyšetřili jsme 73 mužů ve věku 61,7±9,9 roků (bez infarktu myokardu) s echokardiograficky zjištěnou ejekční frakcí (EF) 52,9±6,3% a indexem tělesné hmotnosti BMI 27,6±4,3 kg.m-2, a 15 mužů ve věku 65,6±8,6 roků (bez infarktu myokardu v anamnéze) s EF 32,5±7,5% a indexem tělesné hmotnosti BMI 27,7±4,7 kg.m-2 před a po aerobním tréninku kombinovaném s posilováním. Srovnali jsme parametry kapacity transportního systému, maximálně dosažený symptomy limitovaný výkon a pomocí dotazníku SAQ 1-5 (Seattle Angina Questionnaire) subjektivní vnímání kvality života.
Výsledky: Ve skupině s vyšší EF jsme nalezli (před versus po) signifikantní změnu WmaxSL (115±33 v. 125±34; p<0,01), WmaxSL.kg-1 (1,3±0,4 v. 1,5±0,4; p<0,01) VO2SL (1725±411 v. 1868±430; p<0,01), VO2SL.kg-1 (20,1±4,7 v. 21,8±5,2; p<0,01), SAQ1 (81±18 v. 85±15; p<0,01), SAQ2 (78±22 v. 85±16; p<0,01), SAQ3 (82±17 v. 88±14; p<0,01), SAQ4 (88±14 v. 93±8; p<0,01), SAQ5 (65±16 v. 74±16; p<0,01). Ve skupine s nižší EF jsme zaznamenali signifikantní změny u klidového WmaxSL (94±21 v. 111±32; p<0,05), WmaxSL.kg-1 (1,1±0,3 v. 1,4±0,5 p<0,05), VO2SL (1474±308 v. 1714±445; p<0,05), VO2SL.kg-1 (17,6±4,1 v. 20,8±7,1; p<0,01). Hodnoty SAQ se významně nezměnily: SAQ1 (82±17 v. 86±15), SAQ2 (85±17 v. 88±14), SAQ3 (88±13 v. 91±10), SAQ4 (86±19 v. 89±16), SAQ5 (70±21 v. 73±22).
Závěr: Aerobní trénink kombinovaný s posilováním u nemocných s ICHS a EF nad 40 % zlepšuje kapacitu transportního systému, maximální výkon a subjektivně vnímanou kvalitu života. U nemocných s ICHS a EF do 40 % pouze zvyšuje maximální výkon a kapacitu transportního systému. Podporováno výzkumným záměrem MSM 0021622402