Úvod: Refrakterní angina pectoris (RAP) je chronické onemocnění s přetrvávající limitující anginou pectoris přes maximalizovanou tolerovanou antianginózní medikaci u nemocných, kteří nejsou vhodnými kandidáty k revaskularizační intervenci (PCI či aortokoronární bypass) z důvodu nevhodného koronarografického nálezu nebo při vysokém riziku operace.Léčba vyžaduje multidisciplinární přístup.Mezi možné intervenční léčebné metody vedoucí k symptomatické úlevě při RAP patří neuromodulační metody (SCS - spinal cord stimulation), sympatické denervace myokardu (ambulantní blokáda ganglia stellata (GS),radiofrekvenční termoléze,endoskopická hrudní sympatektomie) či algeziologické techniky (tunelizovaná epidurální analgezie - TEA).
Soubor a metodika: V současné době je léčba v ČR centralizována do dvou spolupracujících center (VFN a NNH v Praze). Od roku 1998 byla intervence provedena u 62 pacientů s RAP. SCS byla implantována u 31 pacientů (nejvíce 26 v NNH, prům.věku 60let), blokáda či denervace hrudního symatiku u 30 pacientů (22 endoskopická hrudní sympatektomie,prům.věku 62 let a 8 blokáda GS), v jednom případě u 80 leté pacientky s četnými komorbiditami byla zavedena TEA. Pacienti byli v pravidelných intervalech klinicky sledováni (hodnocení AP, počet stenokardií, spotřeba krátkodobých nitrátů, dotazníky na kvalitu života) na pracovištích,která provedla danou intervenci.
Výsledky: V obou sledovaných modalitách se u více než 90% pacientů při průměrném sledování 5 let významně zmírňuje anginózní symtomatologie a klesá spotřeba krátkodobých nitrátů, optimalizuje se denní aktivita a dochází ke zlepšení kvality života.
Závěr: Na základě našich desetiletých zkušeností lze konstatovat, že intervenční techniky (neuromodulace i denervace hrudního sympatiku) v terapii RAP zmírňují anginózní symtomatologii a zlepšují ve střednědobém horizontu kvalitu života.