HODNOCENÍ DYSSYNCHRONIE LEVÉ KOMORY SRDEČNÍ ULTRA-VYSOKOFREKVENČNÍM (UHF) EKG U PACIENTŮ S NON-LBBB PORUCHOU NITROKOMOROVÉHO VEDENÍ LÉČENÝCH SRDEČNÍ RESYNCHRONIZAČNÍ TERAPIÍ

Úvod: LBBB je spolehlivým ukazatelem elektrické dyssynchronie levé komory srdeční (LK). U pacientů s RBBB/IVCD se jedná o heterogenní skupinu, kde ani při „větším“ rozšíření QRS komplexu nemusí být dyssynchronie LK přítomna. Ultra-high-frequency (UHF) 14svodové EKG je neinvazivní metoda, která umožňuje lépe posoudit lokální elektrickou aktivaci komor než standardní EKG. Naše studie si klade za cíl potvrdit hypotézu využitelnosti UHF EKG k selekci non-LBBB pacientů k srdeční resynchronizační léčbě (CRT) na základě průkazu elektrické dyssynchronie.

Metodika: S použitím UHF EKG jsme analyzovali non-LBBB pacienty, kteří podstoupili CRT v Krajské nemocnici Liberec. Byly porovnány skupiny pacientů s IVCD a RBBB a hodnocena přítomnost elektrické dyssynchronie (e-DYS).

Výsledky: UHF EKG bylo zaznamenáno u 27 pacientů léčených CRT (15 s IVCD a 12 s RBBB). Pacienti s RBBB měli větší e-DYS než pacienti s IVCD (57±16 ms vs. 34±21 ms; p=0,002). Nejpozdější aktivace u RBBB byla ale ve svodech V1-3 a odpovídá zpoždění pravé komory. Pozdní aktivace ve svodech V4-8 svědčící pro elektrickou dyssynchronii LK nebyla nalezena u žádného pacienta s RBBB. Pouze u 3 pacientů s IVCD byla e-DYS nad 50 ms odpovídající dyssynchronii LK srovnatelné s LBBB pacienty. U IVCD došlo při CRT ke zkrácení e-DYS (34±21 ms vs. 23±10 ms; p=0,048). U RBBB pacientů se e-DYS významně nemění (57±16 ms vs. 43±21 ms; p=0,065).

Závěr: UHF EKG se ukazuje jako nadějný nástroj k odhalení elektrické dyssynchronie LK u non-LBBB kandidátů srdeční resynchronizační léčby. Naše nálezy jsou v souladu s nedostatečným efektem CRT u této skupiny nemocných. Předmětem dalšího výzkumu bude využitelnost UHF EKG k selekci non-LBBB pacientů k CRT.