Cíl: Analýza nativních maturovaných trombů pomocí skenovací elektronové mikroskopie získáných při aspiraci z koronární tepny u pacientů s akutním koronárním syndromem.
Soubor a metodika: Celkem byly analyzovány tromby od sedmi pacientů se subakutním infarktem myokardu (5x uzávěr ACD, 2x uzávěr žilního štěpu). Jednalo se čtyři muže a tři ženy, průměrný věk byl 67,6 ± 11,7 let. Median časového odstupu od vzniku potíží byl 16 hodin. Jeden pacient byl v kardiogenním šoku.
Aspirace trombů: Po tromboaspiraci byly trombotické hmoty byly po promytí fyziologickým roztokem v sítku fixovány ve 4% roztoku formaldehydu a skladovány při teplotě 4°C.
Skenovací elektronová mikroskopie (SEM):
Po fixaci byly vzorky důkladně promyty ve vodě a pak postupně proplachovány roztoky o zvyšující se koncentraci etanolu . Následně byly vzorky vysušeny metodou kritického bodu CO2 pomocí přístroje CPD 010 (Balzers Union AG, Balzers, Lichtenstein). Na závěr byly vzorky pokoveny 4 nm vrstvou platiny pomocí přístroje SCD 050 (Balzers Union AG, Balzers, Lichtenstein). Mikroskopické snímky s vysokým rozlišením byly pořízeny pomocí skenovacího elektronového mikroskopu VEGA Plus TS 5135 (Tescan, Brno, Česká Republika). K zajištění homogenity povrchu vzorku bylo vždy nasnímáno více míst trombu (minimálně 3 různá místa). Pořízené snímky byly vyhodnoceny pomocí obrazové analýzy (Image J software).
Výsledky: Největší podíl trombu tvořily vlákna fibrinu. Druhým nejčastějším nálezem byly krystaly cholesterolu, dále erytrocyty a různé druhy leukocytů a teprve poté krevní destičky. Zároveň se lišila povrchová struktura fibrinových vláken trombů odsátých z nativních tepen a ze žilních štěpů.
Závěr: V této práci se jednalo o analýzu maturovaných trombů s medianem 16 hodin od vzniku obtíží. Na snímcích je zjevná odlišnost povrchu fibrinové sítě trombů z nativních tepen a žiních štěpů.