Úvod: Jak vyplývá z řady recentně publikovaných studií, určité procento pacientů léčených duální protidestičkovou léčbou nevyvine dostatečnou odpověd na clopidogrel. Etiologie rezistence na clopidogrel je multifaktoriální, je ovlivněna lékovými interakcemi, genetickými polymorfismy, zánětlivým stavem organismu, atd. Cílem práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi účinností clopidogrelu a markery zánětu.
Metodika: Do studie byly zařazeni konsekutivní pacienti po PCI bez vyřazovacích kritérií. Všem pacientům byla podána nasycovací dávka clopidogrelu 600mg. Efekt clopidogrelu byl měřen pomocí VerifyNow 24 hodin po podání léku, rezistence byla definována jako hodnota PRU > 240. Současně byly stanoveny základní biochemické a hematologické parametry a dále koncentrace protizánětlivých cytokinů IL-10 a ligandu CD40.
Výsledky: Bylo zařazeno 378 pacientů. 243 (64.3%) pacientů bylo responderů (R) a 135 pacientů (35.7%) non-responderů (NR). Non-respondeři byli starší (R:65.7+13.3, NR 69.8+11.5, p<0.05), trpěli častěji diabetem (R:26.3%, NR: 38.5%, p<0.05), byli častěji na UPV (R: 0,8%, NR:4.4%, p<0,05). Hladina leukocytů (R: 9.8+3.5, NR: 11.7+12.8, p<0.05), a koncentrace IL-10 (R:3.1 pg/ml, NR 5.7pg/ml, p<0.05) byla vyšší ve skupině non-responderů. Koncetrace CD40L se mezi skupinami signifikantně nelišila. V multivariantní logistické regresi byl věk, vyšší hmotnost, ženské pohlaví, UPV a vyšší hladina leukocytů a IL-10 spojen s vyšším rizikem snížené odpovědi na clopidogrel.
Závěr: Starší pacienti, s vyšší hmotností, zejména ženy vyvinou častěji horší odpověd na clopidogrel. Další faktor asociovaný s rezistencí na clopidogrel je vyšší hladina IL-10 a leukocytů.